Kynuté knedlíky

Ráno jsem opět vstal brzy a četl jsem. Smejki šel běhat. Když se vrátil šli jsme posnídat a já jsem po odjezdu ostatních do školy hledal na internetu auto. Chceme totiž tento víkend jet do Chillagoe, což je malé městečko asi 200km západně od Cairns a chtěli jsme si půjčit auto s náhonem na všechna čtyři kola.

Bohužel jsem nemohl nic najít. Buď už byly auta zamluvena, nebo chtěli minimální dobu půjčení alespoň pět dní. My ho chtěli ale jen od pátka do neděle. Potom jsem se vydal do nedalékého obchodního centra shánět plavky, protože jsem chtěl takové ty kraťasy, co se v nich chodí po pláži, abych byl "in" 🙂 . Zároveň jsem potřeboval nové i normální plavky, protože o víkendu se mi moje staré o něco v autě propálily.

Chvíli jsem tedy oplendoval a okukoval ceny. Protože už bylo po jedenácté, jel jsem do centra k jazykovce, kde měla být kancelář, ve které byli ostatní na potápěčském kurzu. K mému překvapení byl ale kurz o 100 dolarů dražší, protože už začala sezóna. Ale stálo mi to za to a tak jsem zaplatil 500 dolarů. Pak jsem jel k jazykovce říct Kuřeti a Smejkimu o autech. Potkal jsem tam Kukina a tak jsme chvíli kecali. Pak jsem viděl i Kuře a Smejkiho, kteří se chystali do informační kanceláře. Jel jsem tedy s nimi.

Na Esplanádě jsme šli do dvou turistických kanceláří a ptali se na Chillagoe a také na auto. V jedné kanceláři nám obvolali několik půjčoven, ale bez úspěchu. Kuře a Smejki se potom vrátili do jazykovky, já se jel projet po Esplanádě a také k přístavu. Pak jsem opět zapadl do obchodního centra a hledal plavky. Nakonec jsem si jedny surfařské vybral, normální ne, protože měli vždy nějaký šílený velký nápis na zadku. Ještě jsem se stavil v obchodě s mobilama a koupil jsem tam SIM kartu pro mě a pro Kuře, abychom si mohli volat co a jak.

Poté jsem se tedy vydal k domovu a stavil se ještě v druhém obchoďáku blízko u domova a koupil si normální plavky. Pak jsem nakoupil jahody a ostatní suroviny na knedlíky a jel domů. Doma jsem zadělal na těsto a kecal při tom s Fran. Zatímco mi kynulo těsto, četl jsem si dole průvodce a nebo kecal s Kukinem, který mezitím přijel domů.

Když přijeli i Kuře se Smejkim, říkali, že prý auto s náhonem na všechny čtyři už asi neseženem a že tedy musíme shánět jiné, normální auto. Smejki za chvíli odjel na trénink, já jsem začal dělat knedlíky, protože mi těsto už vykynulo a Kuře popisovala fotky. Když jsem začal vařit, Kuře stopovala. První várku si dali Fran s Kuřetem a Kukinem, další jsem slupnul já a dalších 13 knedlíků zbylo na Smejkiho. Knedlíčky se povedly, to se musím pochválit 🙂 .

Večer jsem pak kecal u počítače s Kuřetem, později, když Smejki přijel i se Smejkim. Pak jsme to asi v 11 vzdali a šli spát, Kuře popisovala fotky až asi do půl jedné.