Jul
11
Potápění a přednáška o korálových útesech
Publikováno v Cesta do Austrálie
První den byl na potápěčském kurzu chlápek z Irska, který tu dělá přednášky o korálových útesech. Kuře se Smejkim mi to doporučili, že prý to bylo super, prý mu sice nerozumněli ale dostali tam čajíka a sušenky 🙂 . Tak jsem se rozhodl, že tam dneska po kurzu zajdu.
Ráno jsme opět brzo vstali a i když jsem se snažil spěchat, dorazil jsem na kurz pozdě asi o 10 minut. Ostatní už stáli připraveni u bazénu v plavkách. Rychle jsem si tedy vzal plavky, a ptal se ostatních, co se dělá. Říkali, že nejdříve bude plavání 200m, pak 10 minut šlapání vody, aby věděli, že se neutopíme. V bazéně už plavala jiná skupina a tak bylo trochu těžší plavat. Nějak jsem se ale vešel a uplaval to bez problémů. Ani šlapání vody nebyl problém, jen mi to připadlo takové dlouhé 🙂 . Spolu s námi byla v bazéně nějaká další skupina, později jsem si všiml, že mluví německy.
Když jsme vše uplavali a ušlapali, oblékli jsme se opět do výstroje a naskákali do vody. Tentokrát jsme se ponořili do 3 metrů a nacvičovali tam. Bazén je totiž stupňovitý, jedna část má 1,5 metru (tam jsme byli včera), druhá 3 metry. Dnes jsme pod vodou cvičili vzlínání, sundávání a vyměňování masek, sundávání a nandávání BCD, sundávání a nandávání zátěže, nouzové vynoření, výměnu regulátorů navzájem a signalizace, že jsme bez vzduchu.
Pak jsme také trénovali na hladině. Tam jsme trénovali tahnutí potápěče, který nemůže, opět sundávání a výměnu BCD a zátěže, a také šnorchlování. Celé to trvalo asi 3 hodiny. Měl jsem pak ruce samý varhánek 🙂 .
Tím celý bazénový trénink skončil a my dostali opět půl hodiny na oběd. Já jsem se tentokrát vydal na čínské nudle na kole do obchodního centra. Po obědě jsme měli teorii, kdy jsme nejprve zopakovali třetí lekci a napsali test.
Potom jsme začali sledovat čtvrté video, u kterého jsem úspěšně usnul, až mě James musel vzbudit. To bylo o ponorech v moři a o bezpečnosti. Říkali tam vesměs, že nás žádná potvora nekousne, pokud ji nenapadneme a že nemáme raději na nic sahat, pokud to neznáme. Pak jsme to opět zopakovali a napsali test.
Pak přišlo páté, propagační video. Během toho náš instruktor odešel dělat nějaké zkoušky či co a tak jsme to sledovali sami. Byla to nuda, protože to byla jen upoutávka na další kurzy. Sam se to snažil chvíli přepnout, ale jiný kanál na televizi nešel a tak jsme si z toho dělali srandu. Byly tam třeba fráze jako: "A který potápěč může zažít dobrodružství? No přece potápěč dobrodruh. Přihlaste se do našeho kurzu." 😀 .
Po tomto videu jsme dostali finální závěrečný test, kterým jsme museli projít abychom mohli pokračovat v kurzu. Byl to souhrn všeho za uplynulé dva dny. Moje učební bilance byla slabá, první dvě lekce zmeškané, třetí zapomenuté, čtvrté prospané 🙂 . Ale prošel jsem a docela dobře.
Když jsme skončili, bylo už téměř půl sedmé. V půl sedmé měla začínat ta přednáška o korálových útesech zvaná Reef Teach. Bylo to asi 10 minut na kole a tak jsem se tam rozjel. Sam s Lindsey říkali, že tam taky půjdou, ale čekali na odvoz autem.
Já jsem tam dorazil akorát včas. Zaplatil jsem 14 dolarů, našel si místečko v přeplněné místnosti, došel si pro čajík a sušenky a už to začalo. Nevyprávěl to sice onen Ir, ale i tak to stálo za to. Nejdříve povídal o historii tohoto reefu. Prý to kdysi dávno byla pevnina až to bylo zaplaveno mořem. Teď je reef asi 50 km od pevniny a mezi ním a pevninou je mělké moře. Ovšem za reefem dno padá strmě dolů a začíná opravdový oceán.
Následovalo povídání o rybách, ze kterého jsem měl akorát guláš, protože jsem ani jednu neznal (kapra tu nemají 😀 ) a bylo jich moc. Pak byla přestávaka, během které jsem se přesunul k Samovi a Lindsey (protože seděli hned vedle sušenek 😉 ) a zásobil se novým čajíkem a sušenkami.
Po přestávce bylo povídání o korálech a také o chování v tomto národním parku. Prý nemáme na nic sahat a nic nás nekousne, dokonce ani žralok 🙂 .
Přednáška skončila v půl deváté a já si tam ještě koupil takové kartičky s obrázky ryb a korálů, které se nechají vzít do vody. Pak jsem se rozjel domů. Bohužel pršelo a na mém kole bez blatníků to byla super jízda. Dorazil jsem mokrý zvrchu i zespoda a šel se tedy hned umýt.
Dnes vařilo Kuře, těstoviny se sójovou omáčkou. Chvíli po mě přijel i Smejki z tréninku boxu. Pojedli jsme tedy a potom jsme s Kuřetem a Smejkim dohadovali auto. Kukin se od toho jako vždy distancoval se rčením, že mu to je jedno a šel spát. Kuře se Smejkim pořád chtěli auto s náhonem na všechna čtyři kola, ale mě se zdálo dost drahé a k neupotřebení. Začal jsem tedy studoval průvodce a pořád se mi to zdálo zbytečné. Pak jsem ve Smejkiho průvodci konečně našel jednu trasu, která se mi líbila a kvůli které jsem tedy souhlasil s půjčením tohoto šíleně drahého auta na 9 dní. Objednali jsme ho tedy a šli jsme asi v jednu hodinu spát. Jen Kuře zůstalo vzhůru až do půl třetí a dávala na internet fotky.