Název alba: 3. den ve Walesu
Popis alba: Cílem dnešního dne se stal vrchol nejvyšší hory ve Walesu, Mount Snowdon. Pája chtěl nejprve na horu lézt pěšky, ale protože jsme toho chtěli hodně vidět rozhodli jsme se, že využijeme raději vláček, který jezdí až na vrchol a půjdeme pěšky jen dolů. Bohužel se nám počasí začalo trošku kazit a poprchávalo a Adélka litovala, že si na dnešní den nevzala zimní bundičku . Datum vytvoření alba: 2.10.2011 |
||||
Jezero Padarn v Llanberis |
Datum pořízení: 2.10.2011 |
Cesta na vrchol nejvyšší hory ve Walesu Snowdon |
Datum pořízení: 2.10.2011 | |
Popis: Rozhodli jsme se cestu nahoru absolvovat parním vláčkem a zpáteční cestu si projít pěšky. Nesmírně se tento den ochladilo, bylo hodně větrno, mlhavo a deštivo, takže jsme místo triček vytáhli bundy. Viditelnost také nebyla nic moc. Ale přesto jsme to nevzdali a i když spousty výhledů jsme měli zamlžené, představovali jsme si, jaké to tam je ve skutečnosti krásné. Musím přiznat, že hory ve Snowdonii jsme objížděli několik dní, ale mlhavo jsme měli vždycky. Holt nastal sychravý říjen. |
Jezírka v horách |
Datum pořízení: 2.10.2011 |
Na vrcholu hory Snowdon |
Datum pořízení: 2.10.2011 | |
Popis: Na vrcholu jsme se nejdříve zahřáli v kaféčku a pojedli tradiční welšské speciality a pak plní síly na cestu dolů. Pája ještě na vrcholu zaslechl uříceného chlapíka, že prý vylezl nahoru za 2 hodiny 10 minut, blázen. Asi celou cestu běžel . |
Jedno z nejhezčích jezírek |
Datum pořízení: 2.10.2011 |
Cesta po hřebenech zpátky do města Llanberis |
Datum pořízení: 2.10.2011 | |
Popis: Cesta vedla podél trati vláčku, takže jsme ho mnohokrát viděli. |
Áďa byla pěkně zmrzlá |
Datum pořízení: 2.10.2011 | |
Popis: ... a Pája musel zahřívat, aby nám nezmrzla úplně. Áďa říkala, že příště už bere zimní bundu, kulicha a rukavice . |
Parní vláček, který nás dopravil na vrchol |
Datum pořízení: 2.10.2011 | |
Popis: Parní vláček (občas jezdí ale dieslový) jezdí na vrchol a zpátky asi každých 15 minut. Naše cesta nahoru trvala hodinu, což nás docela překvapilo. Dole jsme si totiž koupili lístky, šli k vláčku a byli usazeni do malinkého kupéčka s dalšími 6ti lidmi. A nakonec nám oznámili, že takhle pojedeme hodinku . Pájovi to přišlo trošku jako dobytčák jak tam ty lidi naháněli a říkali jsme si, že vlastně české dráhy nejsou tak špatné . |
Nádherné hory Snowdonia |
Datum pořízení: 2.10.2011 |
Pája na cestě dolů |
Datum pořízení: 2.10.2011 |
Hora Snowdon |
Datum pořízení: 2.10.2011 |
Cesta dolů vedla podél vlakové tratě |
Datum pořízení: 2.10.2011 | |
Popis: ... a Pája, jak je jeho zvykem, na téměř každý vláček mával jako malý kluk . Většinou mu děti ale i dospělí mávali zpátky a to jen povzbudilo jeho nadšení mávat a nutil k tomu i Adélku. Ale alespoň se ti lidé namačkaní ve vláčku zasmáli . |
Železnice v horách |
Datum pořízení: 2.10.2011 |
Áďa s vláčkem |
Datum pořízení: 2.10.2011 | |
Popis: .., culí se, ale nemává :-P. Uprostřed našeho sestupu jsme zastavili v kaféčku, které se jmenovalo příznačně V půli cesty (Halfway cafe), na horkou čokoládu. |
Pája a v dáli jezero Peris |
Datum pořízení: 2.10.2011 |
Viktoriánské domy ve městě Llanberis |
Datum pořízení: 2.10.2011 |
Vodopád |
Datum pořízení: 2.10.2011 | |
Popis: Tento vodopád jsme viděli z vláčku cestou na horu Snowdon, když jsme projížděli po vysokém mostě. Ale protože jsme ho nestihli vyfotit, vyškrábali jsme se ještě na vyhlídku, ze které byl nádherně vidět. |
Detail vodopádu |
Datum pořízení: 2.10.2011 |
Pája nad propastí s vodopádem |
Datum pořízení: 2.10.2011 |
Áďa v horách s Toníkem (naším autíčkem) |
Datum pořízení: 2.10.2011 |
Procházka lesem k vodopádům |
Datum pořízení: 2.10.2011 | |
Popis: Vydali jsme se zpět do parku Gwydyr na vyhlášené Swallow Falls. Nejprve jsme se tam vydali lesní cestou. |
Pája na vyhlídce |
Datum pořízení: 2.10.2011 |
Další hezčí vyhlídka na vodopády Swallow |
Datum pořízení: 2.10.2011 | |
Popis: K této vyhlídce jsme se museli dostat trochu lstí. Jak jsme již zvyklý z Irska, na hodně místech se musí platit vstupné. Myslím i místa přírodního rázu jako jsou lesy, vodopády a nebo útesy. Tady byla branka, kde se muselo hodit 1 euro a člověk tak mohl projít otočnou brankou. Chtěli jsme jít oba, ale bohužel jsme měli jenom jednu minci. Tak jsme se domlouvali, kdo půjde, pak jsme si hodili mincí a vítěz měl pořídit fotografii pro toho druhého. Já jsem vyhrála, ale nechtělo se mi jít sama, Chtěla jsem, aby Pája měl taky hezký zážitek, a tak jsme se pokusili nacpat se do otočné branky oba i s batůžkem. A podařilo se. Vyhlídka na vodopád stála určitě za to. |