Dneska jsme si trošku pospali a probudili jsme se už v 10:30. Bylo nádherné ráno, svítilo sluníčko a tak jsme se rozhodli, že se půjdeme podívat do Phoenix parku, který máme hned za barákem. Je to prý největší umělý park v Evropě (možná i na světě, ale zapomněli jsme, co nám Standa říkal. Tak jsme se nasnídali a naobědvali a vyrazili v tričkách do pěkného letního dne. Vzali jsme s sebou taky nafukovací Letynův balón proti trudomyslnosti a taky scateboard, který jsme našli pod postelí (asi od dřívějších nájemníků).
Hned jak jsme vyšli ze dveří, tak jsem zkoušel scateboard a hned jsem spadl na své pochroumané rameno. Prošli jsme nejbližší branou a viděli jsme zeleň úplně všude. Dojem trošku kazili silnice a auta, kterých je po parku docela dost na můj vkus.

Všude jsou chodníčky pro pěší a hodně lidí sem chodí rychle chodit, aby zhubli. Tak jsme se vydali přes velkou louku a cestou jsme si kopali do míče. Po chvíli jsme došli na křižovatku silnic a rozhodli jsme se, že si dáme sváču. V mezičase jsme zkoušeli jízdu na scateboardu. Zrovna když jsme dosvačili, jeli kolem na koních dva lidé a jeden kůň přímo před námi udělal hromádku. Fůůůůj.
Byl nejvyšší čas utéct. Při další cestě jsme viděli velikananánské stádo srnek a jelenů.

Žijí si tam uprostřed parku a asi jim nic neschází. Hned u nich byla taky rezidence ambasadora USA. O kousek vedle byl velký kříž, kde papež Jan Pavel II někdy před 35 lety konal mši před více než miliónu lidí. Musel jich být asi plný park. Kříž byl na pěkném kopečku, tak jsme si tam lehli a slunili se.

Zrovna jsme si říkali, že je nám takhle docela dobře. Nemáme práci, nemáme peníze a nemáme starosti. Můžeme si pěkně ležet na sluníčku, prostě paráda)). Za chvíli k nám přišli dva malí kluci a chtěli půjčit balón a po chvíli taky scateboard. Jezdili na něm z kopce dolů, bez bot jen v ponožkách, a vůbec se nebáli. Byli to docela kovbojové, protože jezdili jako draci. Chtěli si povídat, ale moc jsme jim nerozuměli.

Taky jsem to pak zkusil, ale jen kousíček. Klukům byla po chvíli zima, tak jsme šli dál. Došli jsme až ke hřišti na kriket, což už je téměř na konci parku. Tam jsme se rozhodli, že máme hlad a vydali jsme se domů. Cestou jsme ještě šli okolo rezidence prezidenta Irska. Pěkný baráček, hned bych tam šel bydlet.

Po asi 4 hodinách jsme konečně dorazili domů. Ještě uvaříme večeři a pak razíme na hlavní akci dnešního dne - ohňostroj.

Na ohňostroj jsme vyrazili okolo 18té hodiny. Všichni spolubydlící už odešli, jen my jsme byli brzdy. Autobus, kterým jsme jeli, nás vyklopil na okraji centra a dál jsme museli jít pěšky. Nebylo to zase tak lehké, protože většina mostů byla uzavřena, aby tam nestáli lidé a také ulice byly zavřené. Prostě tam vytvořili jakési boxy pro lidi a pokud někdo již někam vlezl, nebylo cesty zpět. Naštěstí jsme zvolili pro pozorování levý břeh - naproti Custom House. Když jsme se tam přivalili, tak tam ještě nebylo ani moc lidí. Zbývalo ještě 45 minut do začátku. Tak jsme tam tak postávali a povídali, lidi se hromadili. Ve 20 hod začal nádherný ohňostroj a trval celých 25 minut. Bylo to sladěné s hudbou a repráky jsme měli asi 100m od nás, takže tam byl docela řev.
Celý efekt kazil pouze vítr, který bohužel foukal od moře směrem na diváky. Nejhůř na tom byl pravý břeh, kde nemohli vidět nic, my viděli alespoň polovinu ohňostroje.

Byla to opravdu nádhera.

Po skončení ohňostroje jsme chvíli posečkali na místě, protože davy lidí byly opravdu obrovské. Letyn si alespoň vyfotil Custom House v noci.

Po příjezdu domů jsme si vyprávěli zážitky a dozvěděli jsme se, že Erik nás zítra opustí. Tak Letyn donesl becherovku a slavili jsme jeho práci a odchod. S Erikem byla vždycky sranda, protože byl nejukecanější a snažil se i učit česká slova (třeba becherovka. Spát jsme šli hodně pozdě.

Fotky z Phoenix parku
Fotky z ohňostroje

Předchozí: První Ondrovo interview
Následující: Výlet do Wiclow Moutains