Dneska jsme se rozhodli jít se podívat na pracovní setkání, které jsme včera nalezli na DTC. Přibrali jsme k sobě také Emilii. Do města jsme se vydali asi v 11hodin (hned po probuzení a na O'connell street jsme nalezli hotel Royal, kde se to celé mělo konat. Přišli jsme na recepci a oni nás poslali do nějakého sálu. Tam se nás hned chopili nějaké slečny, chtěli po nás životopisy a různé informace a pak nám dali papír, kde bylo několik výrobků (kamera, fotoaparát atd.) a řekli, že si máme vybrat nějaký kus a připravit si řeč, jak ho budeme prodávat. Poslali nás do vedlejší místnosti, kde už bylo několik lidí, a my jsme si česky ujasnili, zda jsme dobře rozuměli.

Za okamžik pro nás přišel nějaký chlápek a ať jdeme vedle do místnosti. Cestou jsme se ho ptali, na co je to vlastně konkurz a on řekl, že na prodavače společnosti extraVision. Tak jsme se ihned zdekovali. Ještě jsme jim tam nechali životopisy a už jsme mazali pryč. Rozloučili jsme se s Emilií (šla domů) a rozhodli jsme se jít do internetové kavárny vyhledat agentury pro dočasné práce někde v továrnách.
Já jsem si ještě odskočil zavolat z jedné internetové kavárny domů, ale nedovolal jsem se. Mělo to stát jen 12 centů za minutu, ale pořád to vypadávalo. Když jsem dorazil za klukama do jiné internetové kavárny dozvěděl jsem se, že Ondrovi odepsal nějaký chlápek kvůli práci a má mu zavolat. Našli jsme tedy adresy agentur a vydali jsme se do boční ulice, aby si mohl Ondra zavolat. Dohodli se na zítřejší dopoledne na pohovor.
Potom jsme se vydali hledat agenturu ADECCO. Cestou jsme potkali jinou agenturu, tak jsme tam zašli. Ženská na nás chvíli koukala, vzala si od nás životopisy a poslala nás pryč, že prý se ozvou, kdyby něco bylo. Potom jsme potkali nádherný parčík, kde jsme včera hledali univerzity a tak jsme se tam šli posadit. Byl tam pěkný rybník a taky kachny.

Když jsme si dost odpočali a nasvačili, vydali jsme se znovu hledat agenturu ADECCO. Našli jsme ji o ulici vedle, bohužel nám tam ale řekli, že práce do továren shánějí někde jinde a napsali nám adresu na kus papíru. Adresu jsem poznal, bylo to od našeho baráku směrem z centra pryč, ale bohužel i pryč z mapy. To jsme ještě nevěděli, jak dlouho ji budeme hledat.
Zrovna ve chvíli, když jsme vycházeli, zazvonil Ondrovi telefon a volali mu z druhé firmy, že má jít zítra odpoledne v půl šesté na pohovor. Přeci jen se to psaní mailů dlouho do rána vyplatilo.
Další agenturu jsme se vyrazili hledat směrem k přístavu u Grand kanálu, což je jeden ze dvou bočních kanálů souběžných s řekou Liffey. Na severu se nachází Royal kanál na jihu Grand kanál. Dříve sloužili k plavbám lodí, dnes připomínají spíše potůčky a jsou nesplavné. Cestou jsme zahlédli nějakou věž a Letyn si ho chtěl hned jít vyfotit. Tvrdil jsem, že to je na úplně opačnou stranu, ale nikdo mě neposlouchal. A tak jsme našli kostel a nakoukli dovnitř.

Pak jsme šli opět k ústí Grand kanálu a hledali jsme agenturu, ale marně. U Grand kanálu žádná nebyla. Na cestu zpět jsme si chtěli chytit autobus, ale žádný z projíždějících nám nechtěl zastavit. A to jsme i mávali. Nakonec jsme došli pěšky až do centra, nasedli na autobus a šupajďili domů.
Večer jsme pak hráli všichni společně karty.

Fotky z dnešního dne

Předchozí: Putování po univerzitách
Následující: Ondrův další pohovor