středa 30. 3. 2005
Znovu ADECCO
Dneska jsme se s Letynem vydali znovu do agentury ADECCO, jak nám v pátek řekla jedna paní. Ondra zůstal doma a učil se angličtinu. Už jsme věděli kde to je a tak jsme nasedli na autobus 38A, kterým jsme posledně jeli odtamtud domů a doufali jsme, že nás tam odveze. Další omyl našeho života. Zjistili jsme totiž, že některé autobusy jezdí jednou cestou tam a jinou zpátky . Z jízdního řádu to není patrné, protože ten je napsán asi tak jako kdyby vám v Praze řekli, že autobus jede z Černého mostu přes Palmovku do centra.
Naštěstí jsme vystoupili hned, když autobus začal odbočovat (jinak bychom dojeli opět do IBM jako posledně ) a protože jsme byli jen 15 minut chůze daleko, šli jsme raději pěšky. Došli jsme až k business parku a pak jsme museli jít ještě dobrých 10 minut k budově agentury.
Vešli jsme do budovy a dostali se až do kanceláře agentury, kde se nás "ujala" jedna paní. Řekli jsme jí, že sháníme práci a ona jen jestli máme CVčka. Předali jsme je a ona nic. Prostě je jen vzala, podívala se na ně a pak přišla s kalendářem a řekla: "Úterý pátého". S Letynem jsme se na sebe nechápavě podívali a ptali jsme se, co bude v úterý, jestli máme jako nastoupit někam makat či co. Pak teprve z paní vypadlo, že v úterý máme přijít na pohovor a mít s sebou dvě reference na předchozí zaměstnavatele. Oznámil jsem jí, že jsem pracoval pouze v jedné firmě a tudíž dvě reference mít nebudu a ona řekla, ať tedy donesu číslo na ČVUT (školu, kde jsem studoval).
S tímto jsme se rozloučili a my s Letynem jsme začali za dveřmi nadávat, že nám ta paní vůbec nic neřekla, a že sem jedem hodinu jen kvůli tomu, abychom jí předali jeden papír. Pak jsme se tomu museli začít smát. My prostě nemůžeme udělat nic jednoduše. Cestu zpátky jsme raději šli pěšky, abychom zase někam "nedojeli" a nasedli jsme až Blanchardstownu, což je čtvrť, kde už víme, že nás autobus odveze domů. Celá cesta nám zabrala asi 2,5 hodiny.
Když jsme přišli domů, uvařili jsme si k obědu polévku a čekali jsme na Ondru, který mezitím vyrazil do města na naši známou lavičku na nábřeží přijmout a odeslat maily. Ondra se vrátil okolo třetí hodiny a začal si hrát se svým Outlookem. Pokoušel se ho konfigurovat a vydrželo mu to více jak hodinu. Také mu přišel email od Eda Lennoxe z TradeSport, že má v pondělí nastoupit do práce. Pak si začal číst manuál ke svým novým hodinkám a začal je přenastavovat. Podařilo se mu nastavit, že mu ukazovali čas někde uprostřed Atlantiku (o hodinu méně). Taky si hrál s budíkem, což jsme poznali následující den brzy ráno, když mu zvonil asi 4x.
Okolo 18té hodiny jsem vzal notebook a rozjel jsem se na nábřeží pro změnu já, abych odeslal maily, nahrál nový deníček na Internet a našel si nějaké další inzeráty k práci. Kluci chvíli poté vyrazili do Sparu na nákup piva, abychom oslavili ten Ondrův nástup do práce. Když jsem se asi po třech hodinách vrátil, kluci už seděli s pivem v obýváku a s ostatníma koukali na film. Začal prý před pěti minutami, tak jsem si vzal něco k jídlu, pivo a šel jsem se koukat také. Film byl anglicky, bez titulků, půjčený z knihovny. Rozuměli jsme asi tak na 30%. V knihovně prý půjčují bezplatně DVD tituly. Asi to někdy taky zkusíme.
Po skončení filmu šli všichni spát a jen já s Ondrou jsme uvažovali, jestli si ten film nepustit znova s anglickýma titulkama, abychom se konečně dozvěděli o čem to bylo . Nakonec jsme ale koukali raději na Star Trek asi až do 2 v noci.
Taky tu prý byl navečer chlapík pro náš první nájem €90 na týden. Začíná to tu trochu lézt do peněz
Naštěstí jsme vystoupili hned, když autobus začal odbočovat (jinak bychom dojeli opět do IBM jako posledně ) a protože jsme byli jen 15 minut chůze daleko, šli jsme raději pěšky. Došli jsme až k business parku a pak jsme museli jít ještě dobrých 10 minut k budově agentury.
Vešli jsme do budovy a dostali se až do kanceláře agentury, kde se nás "ujala" jedna paní. Řekli jsme jí, že sháníme práci a ona jen jestli máme CVčka. Předali jsme je a ona nic. Prostě je jen vzala, podívala se na ně a pak přišla s kalendářem a řekla: "Úterý pátého". S Letynem jsme se na sebe nechápavě podívali a ptali jsme se, co bude v úterý, jestli máme jako nastoupit někam makat či co. Pak teprve z paní vypadlo, že v úterý máme přijít na pohovor a mít s sebou dvě reference na předchozí zaměstnavatele. Oznámil jsem jí, že jsem pracoval pouze v jedné firmě a tudíž dvě reference mít nebudu a ona řekla, ať tedy donesu číslo na ČVUT (školu, kde jsem studoval).
S tímto jsme se rozloučili a my s Letynem jsme začali za dveřmi nadávat, že nám ta paní vůbec nic neřekla, a že sem jedem hodinu jen kvůli tomu, abychom jí předali jeden papír. Pak jsme se tomu museli začít smát. My prostě nemůžeme udělat nic jednoduše. Cestu zpátky jsme raději šli pěšky, abychom zase někam "nedojeli" a nasedli jsme až Blanchardstownu, což je čtvrť, kde už víme, že nás autobus odveze domů. Celá cesta nám zabrala asi 2,5 hodiny.
Když jsme přišli domů, uvařili jsme si k obědu polévku a čekali jsme na Ondru, který mezitím vyrazil do města na naši známou lavičku na nábřeží přijmout a odeslat maily. Ondra se vrátil okolo třetí hodiny a začal si hrát se svým Outlookem. Pokoušel se ho konfigurovat a vydrželo mu to více jak hodinu. Také mu přišel email od Eda Lennoxe z TradeSport, že má v pondělí nastoupit do práce. Pak si začal číst manuál ke svým novým hodinkám a začal je přenastavovat. Podařilo se mu nastavit, že mu ukazovali čas někde uprostřed Atlantiku (o hodinu méně). Taky si hrál s budíkem, což jsme poznali následující den brzy ráno, když mu zvonil asi 4x.
Okolo 18té hodiny jsem vzal notebook a rozjel jsem se na nábřeží pro změnu já, abych odeslal maily, nahrál nový deníček na Internet a našel si nějaké další inzeráty k práci. Kluci chvíli poté vyrazili do Sparu na nákup piva, abychom oslavili ten Ondrův nástup do práce. Když jsem se asi po třech hodinách vrátil, kluci už seděli s pivem v obýváku a s ostatníma koukali na film. Začal prý před pěti minutami, tak jsem si vzal něco k jídlu, pivo a šel jsem se koukat také. Film byl anglicky, bez titulků, půjčený z knihovny. Rozuměli jsme asi tak na 30%. V knihovně prý půjčují bezplatně DVD tituly. Asi to někdy taky zkusíme.
Po skončení filmu šli všichni spát a jen já s Ondrou jsme uvažovali, jestli si ten film nepustit znova s anglickýma titulkama, abychom se konečně dozvěděli o čem to bylo . Nakonec jsme ale koukali raději na Star Trek asi až do 2 v noci.
Taky tu prý byl navečer chlapík pro náš první nájem €90 na týden. Začíná to tu trochu lézt do peněz
Předchozí: Setkání s Ivou
Následující: Hledání knihovny