Dnešní den pro mě začal neobvykle brzo. Již v 6:30 mě probudil budík a já jsem se šel probrat pod sprchu, oholit a vyčistit zuby. Po lehké snídaní jsem vyrazil v 7:15 z domu. Už takhle brzy ráno jsou celkem ucpané ulice a tak mi cesta do práce zabrala něco přes hodinu a půl. Ještě jsem měl malé problémy s určením výstupní zastávky a tak jsem dorazil do práce přesně v 9:00. Ed (můj šéfik) tam ještě nebyl, ale už asi připravil ostatní na můj příchod, protože jsem měl připravený počítač a jeden kolega se mě ujal, představil mě, provedl mě po pracovišti a zasvětil do tajů kuchyňky, plné lednice, kávovaru a vařiče čaje (zapomněl na toalety, které jsem musel později objevit sám ).

Patřím do vývojového teamu, který se skládá asi ze 7 lidí (převážně Irů a asi jednoho Skota, kterému je extrémně špatně rozumět). Dokonce je tam i jeden Polák, který nastoupil asi před měsícem. Asi o půl hodiny déle přišel Ed (celkem vysmátý na to, že bylo pondělí), uvítal mě a hned si přál, aby mi přenesli počítač na jiný stůl, aby prý na mě lépe viděl (šmírák jeden ).

Pak mi dali instrukce, co si mám nainstalovat a že se mám podívat na jejich web a aplikaci, kterou provozují a spravují. Přidělil ke mně jednoho vývojáře, který mi měl rozchodit jejich aplikaci na mém počítači. Docela v tom plaval a tak jsme asi 20x přeinstalovali všechno možné dokud se nám to nepovedlo rozchodit.
Asi ve 14:00 jsme vyrazili na oběd. Šli jsme do super čínské restaurace, kde si člověk zaplatí vstup a pak jim to tam může klidně cele vyjíst. Můžete si jít přidat tolik, kolik chcete. Jenomže to jsem já nevěděl a tak jsem si nabral normální porci, abych neurazil. V klidu to snědl a koukal jak blázen, když se pak všichni zvedli a šli pro druhé kolo. Pak mě to vysvětlili a tak jsem se přidal. Třetí kolo už jsem nedal, ale našli se i tací, co jo. Příjemné na tom všem bylo, že mě na oběd pozval Ed a tak to i za mě zaplatil (Díky Ede, bylo to pořádné maso po více jak 3 týdnech ).

Po obědě si mě pozvali do konferenční místnosti, kde se mi snažili vysvětlit, jak funguje jejich živobytí (internetové sázení) a webové stránky. Byl to pro mě celkem "záhul" a musím uznat, že mě to došlo až druhý den, když jsme se o tom bavili s Letynem.

Ke konci pracovní doby mě začala trochu bolet hlava a byl jsem rád, když jsem se sbalil a šel na autobus do centra. Šel se mnou jeden Ir, se kterým jsem se snažil komunikovat v autobuse. Moc nám to nešlo, já nerozuměl jemu a on zase mě .

Když jsem pak rekapituloval celý den, tak mi došlo, že jsem tak z 40% rozuměl Edovi (mluví trochu normálněji, protože prý studoval v Cambridgi) a tak 15% ostatním mimo Skota. Tomu jsem nerozuměl vůbec (jednou jsem možná chytil "I am …"). Přepadla mě depka a už jsem se těšil na pivko s Liborem v hospodě.

Ještě před hospodou jsme měli sraz s klukama na nábřeží, abychom stáhli maily (snad už naposledy) a ve 20:00 s Liborem, který nás zavedl do móc pěkné hospůdky, kde s námi i dvě piva udělali divy (skoro abstinujeme ). Po desáté hodině začali přicházet muzikanti, kteří hráli pěkné a příjemné Irské písničky. V jedenáct jsme se sbalili a šli domů spát.

Kluci se prý celý den učili angličtinu a zkoušeli něco programovat v Delphi. Pavel ráno ještě pral a sušil prádlo. K žehlení se po dlouhém rozmýšlení neodvážil, že prý je to prádlo celkem dobré.

Fotky z hospody

Předchozí: Výlet do přístavu Dun Laoghaire
Následující: Pohovor v ADECCU