úterý 5. 4. 2005
Pohovor v ADECCU
Dnes už jsme téměř vstávali s Ondrou. Minuli jsme se pouze o půl hodiny, protože jsme vstávali v půl osmé. Fuj. Měli jsme totiž (z minulého týdne) na 10tou hodinu domluvené interview v agentruře ADECCO. Nasnídali jsme se a před devátou hodinou jsme vyrazili z domu. Museli jsme ještě koupit lístky na autobus, protože už zase začal nový týden. Chvíli jsme čekali na vhodný autobus 38, označili jsme si jízdenky a zjistili jsme, že značkovací strojek má datum posunutý o jeden den dopředu a tudíž, že nám lístek ještě neplatí. Byli jsme zvědaví, jak jsou tyto strojky chytré (zda kontrolují rozmezí dnů nebo pouze do kdy ten lístek platí) a těšili jsme se na zpáteční cestu, kde to zjistíme.
Cesta do agentury proběhla jinak bez problémů (už jsme tam šli také potřetí
) a 5 minut před 10tou jsme byli tam. Hned se nás ujala stejná paní jako posledně a odvedla nás oba do vedlejší místnosti, kde nám každému dala tužku a 4-stránkové lejstro, které jsme měli vyplnit. Prý až to budeme mít, máme jí dát vědět. Jako obvykle chtěli opsat životopis. Ještě si od nás vzali pasy na ofocení. Když jsme to vyplnili, přišla jiná paní, ptala se nás, jakou práci sháníme a když jsme jí řekli, že nějakou dočasnou např. v továrně, chtěla po nás kontakty na dva lidi z předchozích zaměstnání. Letyn to měl dobré, ten dvě zaměstnání měl, ale já jsem měl jen jedno a ta paní si nechtěla nechat přesvědčit, že prostě jsem ve více pracích nedělal. Nakonec jsem jí tedy dal číslo do školy na ČVUT na rektorát, ať si tam zavolají, když chtějí.
Když ze mě paní dostala konečně dvě telefonní čísla, vypadala spokojeně a řekla nám, že si tyto reference ověří a ozvou se nám tak během týdne. Potom jsme se rozloučili a šli jsme zase spokojeně domů. Jen jsme nemohli pochopit, proč nám tenhle papír nedali vyplnit již minulý týden. To bylo panečku interview
. Cestou domů si ještě Letyn vyfotil krávy a před polednem jsme už zase byli doma.
Já jsem začal dopisovat po dlouhé době zase deníček a Letyn si šel číst anglickou knížku. Asi ve dvě jsme se naobědvali a přišla uklízečka uklízet společné prostory. Uklidili jsme se tedy nahoru a když odešla, zabrali jsme zase obývák. Akorát včas, protože přišli maníci z NTL (to je společnost pro kabelovou televizi, něco jako UPC v Praze) zařídit nám Internet do domu. Jeden z nich se hnedka aktivně chopil práce a vytrhl nám anténní kabel z televize - nevím proč - a začal zapojovat modem. Mezi řečí se zmínili, že jsou taky Češi. Internet nám zapojili, ale televizka nefunguje, protože nějaký koumák tu kdysi dávno urval anténní konektor. Jiný koumák to pak spravil tak, že tam ten kabel připevnil kolíčkama na prádlo a papírem. No a teď to tenhle čičmunda zničil celé
. Volali jsme Standu ze Celtic Halls a on říkal, že to zítra odveze do opravny a oprava prý bude trvat tak 2 dny. Pokoušeli jsme se to s Letynem skoro 2 hodiny spravit, ale bohužel se nám to nepovedlo. Jako elektrotechnici jsme prostě zklamali. Na naši obranu musím říct, že jsme neměli ani šroubovák ani pájku, jen ty kolíčky na prádlo .
Večer, když přišel Ondra a vylíčil nám při večeři svoje zážitky z práce (kde se nudil při čtení dokumentace a návodů na sázení) jsme šli koukat na film Anna a král - protože propojení televize a DVD ještě fungovalo. Ondra koukat nešel, že prý musí napsat nějaké maily, dopsat deníček a jít spát. Na zítřek jsme si s Letynem rozvrhli počítač (Letyn do 14ti a já odpoledne), abychom se nehádali a šli jsme pak také spát.
Fotky z dnešního dne
Cesta do agentury proběhla jinak bez problémů (už jsme tam šli také potřetí
) a 5 minut před 10tou jsme byli tam. Hned se nás ujala stejná paní jako posledně a odvedla nás oba do vedlejší místnosti, kde nám každému dala tužku a 4-stránkové lejstro, které jsme měli vyplnit. Prý až to budeme mít, máme jí dát vědět. Jako obvykle chtěli opsat životopis. Ještě si od nás vzali pasy na ofocení. Když jsme to vyplnili, přišla jiná paní, ptala se nás, jakou práci sháníme a když jsme jí řekli, že nějakou dočasnou např. v továrně, chtěla po nás kontakty na dva lidi z předchozích zaměstnání. Letyn to měl dobré, ten dvě zaměstnání měl, ale já jsem měl jen jedno a ta paní si nechtěla nechat přesvědčit, že prostě jsem ve více pracích nedělal. Nakonec jsem jí tedy dal číslo do školy na ČVUT na rektorát, ať si tam zavolají, když chtějí.
Když ze mě paní dostala konečně dvě telefonní čísla, vypadala spokojeně a řekla nám, že si tyto reference ověří a ozvou se nám tak během týdne. Potom jsme se rozloučili a šli jsme zase spokojeně domů. Jen jsme nemohli pochopit, proč nám tenhle papír nedali vyplnit již minulý týden. To bylo panečku interview
. Cestou domů si ještě Letyn vyfotil krávy a před polednem jsme už zase byli doma.
Já jsem začal dopisovat po dlouhé době zase deníček a Letyn si šel číst anglickou knížku. Asi ve dvě jsme se naobědvali a přišla uklízečka uklízet společné prostory. Uklidili jsme se tedy nahoru a když odešla, zabrali jsme zase obývák. Akorát včas, protože přišli maníci z NTL (to je společnost pro kabelovou televizi, něco jako UPC v Praze) zařídit nám Internet do domu. Jeden z nich se hnedka aktivně chopil práce a vytrhl nám anténní kabel z televize - nevím proč - a začal zapojovat modem. Mezi řečí se zmínili, že jsou taky Češi. Internet nám zapojili, ale televizka nefunguje, protože nějaký koumák tu kdysi dávno urval anténní konektor. Jiný koumák to pak spravil tak, že tam ten kabel připevnil kolíčkama na prádlo a papírem. No a teď to tenhle čičmunda zničil celé
. Volali jsme Standu ze Celtic Halls a on říkal, že to zítra odveze do opravny a oprava prý bude trvat tak 2 dny. Pokoušeli jsme se to s Letynem skoro 2 hodiny spravit, ale bohužel se nám to nepovedlo. Jako elektrotechnici jsme prostě zklamali. Na naši obranu musím říct, že jsme neměli ani šroubovák ani pájku, jen ty kolíčky na prádlo .
Večer, když přišel Ondra a vylíčil nám při večeři svoje zážitky z práce (kde se nudil při čtení dokumentace a návodů na sázení) jsme šli koukat na film Anna a král - protože propojení televize a DVD ještě fungovalo
. Ondra koukat nešel, že prý musí napsat nějaké maily, dopsat deníček a jít spát. Na zítřek jsme si s Letynem rozvrhli počítač (Letyn do 14ti a já odpoledne), abychom se nehádali a šli jsme pak také spát.
Fotky z dnešního dne
Předchozí: Ondrův první den v práci
Následující: Velké vaření