neděle 8. 5. 2005
Ondrovo kolo
Protože byla neděle, protože jsem byl dlouho v práci a protože jsme byli utahaní ze včerejšího výletu, vstávali jsme dnes až o půl jedenácté. Ke snídani jsem si dneska udělal omeletku, protože už mi scházelo normální jídlo. Dva dny předtím jsem totiž jedl jen špagety nebo chleba. Omeletka byla výborná, i kluci mi ji záviděli.
Po snídani jsme šli s klukama koukat na telku, Ondra se usadil u počítače, že prý si vyřídí nějaké maily. Letyn si za chvíli odešel nahoru číst. Najednou přišla Laurence a říkala, že pro nás vaří špagety s boloňskou omáčkou a ptala se, v kolik budeme chtít obědvat. Říkal jsem jí, že jsem měl k snídani před chvíli omeletua a raději tedy později. Domluvili jsme se na jednu hodinu.
Opravdu v jednu hodinu byly špagety. Teletubbies s Laurence se usadili v kuchyni a kecali, my jsme si vzali jídlo do obýváku a koukali jsme na formule. Po formulích Ondra začal volat na inzeráty na kola, protože si dneska plánoval koupit kolo. Obvolal 2 lidi a vydal se do města na obhlídku těch kol. Jedno mělo stát €65 a druhé €85. Letyn se zatím usídlil na počítači i přes to, že jsem si ho včera rezervoval na celý den kvůli dopsání deníčku.
Koukal jsem tedy na telku a asi ve 4 hodiny jsem se rozhodl jít dělat tradiční nedělní bábovku. Zapnul jsem tedy troubu, aby se nahřála a zadělával jsem těsto. Dělal jsem zase 1,5 násobnou dávku, protože nás byl plný barák. Když jsem namíchal těsto a nalil ho na plech, chtěl jsem dát plech do trouby. Jaké však bylo moje překvapení když jsem zjistil, že trouba je studená. Hned jsem pochopil, co nám v té troubě minulý týden vyhořelo. V troubě nešel horkovzduch. Zkusil jsem tedy gril, ten šel. Přemýšlel jsem tedy, co s bábovkou a v duchu jsem nadával na opraváře amatéra, který mi nevěřil, že se z trouby začoudilo
.
Napadaly mě takové věci jako třeba jít zvonit k sousedům, ale pak jsem to zavrhl. V tu chvíli přijel Ondra na svém novém kole a říkal, že prý koupil hned to první za €65. Jel celou cestu zpět domů a říkal, že byl zmatený z jízdy vlevo a z odbočovačích pruhů. Hned jsme s Letynem to kolo vyzkoušeli a zjistili jsme, že mu zadní kolo trošku šmajdá, brzdy piští a jsou přehozeny z leva do prava jako volant u auta. Jinak ale kolo jezdilo jako vínko. Ondra si pak kolo přes obývák uklidil na zahradu.
Vysvětloval jsem mu své problémy s bábovkou a rozhodli jsme, že to zkusíme ugrilovat. Dali jsme tedy bábovku do trouby a zapnuli gril. Po chvíli jsem na bábovku koukal a byla na povrchu ztuhlá ale celý ten vrch plaval v těstě. Napadlo mě tedy přepnout troubu na chvíli na horkovzduch, aby se alespoň to teplo z grilu rozehnalo po celé troubě a bábovka se upekla i zespoda. Takhle jsme to čas od času střídali. Ukázal jsem to i Laurence, která se na bábovku těšila jako malé dítě.
Ondra pak pořád otravoval, abych s ním šel do Tesca na nákup, že se mu tam samotnému nechce a že už nemá vůbec co jíst. Dokonce prý i špagety, které tu pojídal celý týden mu už došly
. Byl jsem ale neoblomný a tak šel přemlouvat Letyna. V tu chvíli mi zazvonil telefon a volala mi mamka, co je prý nového. Tak jsem se s ní vykecával a Ondra zatím hlídal bábovku. Pak se rozhodl, že tedy půjde do Tesca sám, ale dal jsem mu znamení ať tedy počká, až dotelefonuji a že půjdu s ním. Šel jsem telefonovat ven a Ondra pořád vykukoval a klepal na hodinky, že prý je už čas.
Když jsem dotelefonoval a vešel dovnitř, všichni se zaradovali. Byli tam totiž už i Teletubbies a Ondra jim asi říkal, že jsem telefonní maniak, protože měli nějakou takovou narážku. Pak mi Ondra říkal, že prý Teletubbies jedou do města a že nás tedy hodí do Tesca. Běžel jsem se tedy nahoru rychle přestrojit, pověřil jsem Laurence ať hlídá bábovku, ale ona mi říkala, že si myslí, že už by mohla být. Vytáhli jsme ji tedy z trouby a já jsem letěl do auta, kde už na mě ostatní čekali. Cestou jsem se vyptával, jak se řídí s volantem vlevo atd.
Ondra měl napsaný seznam, takže jsme dneska nakoupili docela rychle. Zase jsem utratil kupu peněz a nakoupil hromady jídla, které jsem nepotřeboval. Asi budu muset víc jíst
. Už skoro v půl osmé jsme šli čekat na zastávku u Tesca. Jak na potvoru ale dobu žádný autobus nejel. Mě bylo trošku chladno, protože jsem vyrazil, jako správný Ir, jen v tričku. Ondra mi říkal, že ho to v práci moc nebaví, protože mu Ed nikdy přesně neřekne, co má dělat, já jsem si zase stěžoval na včerejšek v práci a říkal jsem, že lepší než soboty jsou pondělky, kdy mám větší dýžka .
Když přijel autobus, dal mi Ondra svou lítačku a říkal, že zkusí použít svoji jednu zničenou, na které nebyl datum. Prý už to takhle několikrát udělal a v pohodě to prošlo. Ne tentokrát. Řidič, když viděl, že strojek lítačku odmítl, vzal propisku a na lítačku datum napsal ručně. Tím pro Ondru lítačka skončila.
Ve 20 hodin jsme dorazili domů a Laurence se celá klepala na buchtu. Prý až to nakrájíme, že ochutná, jaká je. Dal jsem tedy rychle rozehřát čokoládu, abychom to potřeli po povrchu. K večeři jsme se rozhodli udělat kuře s bramborem. S Ondrou jsme tedy okrajovali brambory, protože Letyn se bouřil, že prý je už okrajoval 2x! za sebou (už ale neřekne, že nikdy nevařil maso nebo něco jiného ) a tak jsem ho alespoň pověřil, ať popíše fotky ze včerejšího výletu. Byl totiž na počítači celé odpoledne, ale co měl, to neudělal.
V mezičase Ondra potřel bábovku čokoládou a nakrájeli jsme ji. Když Laurence sešla, hned jí ochutnala a my také. Laurence říkala, že je ještě lepší než jindy, což jsem jí musel potvrdit. Dal jsem do ní totiž dnes více cukru, více hladké mouky a více kakaa. Byla taková více čokoládovější. Jen zespoda byla přilepená, protože se malilinko nedopekla. Ale to nevadilo. Byla prostě výborná.
Když se uvařili brambory, povečeřeli jsme a šli jsme koukat na telku na film American Pie 2. Ondra zabral počítač a začal stahovat kurzy angličtiny z BBC a pak k nim hledal 2 hodiny přehrávač. Dobu jsem mu říkal jak se ten přehrávač jmenuje, ale on pořád hledal něco jiného. Nakonec po dvou hodinách rezignoval a stáhl to, co jsem mu říkal.
My s Letynem jsme se zatím hádali, protože Letyn říkal, že se bude muset ráno oholit a já jsem říkal, že chci po ránu spát. Letyn se totiž holí v pokoji, protože jinde není zrcadlo. Říkal jsem mu tedy, ať se jde oholit teď, protože ráno budu chtít spát, když mám jít večer do práce. On ale tvrdil, že se za umělého osvětlení oholit neumí, protože na to blbě vidí. Radil jsem mu tedy, ať si rukou přejede po tváři a že uvidí, kde má ještě fousy, ale nedal se přesvědčit. Prý mu rostou fousy speciálně a na dotek nejsou cítit. Prostě se prý bude holit ráno a tečka. Docela mě tím naprdl, protože už se tam holil minulý týden a vzbudil mě.
Kluci šli potom spát, já jsem si konečně napsal maila, kterého jsem chtěl napsat už od rána a šel jsem spát taky, protože mě ráno bude Letyn budit s holením.
Po snídani jsme šli s klukama koukat na telku, Ondra se usadil u počítače, že prý si vyřídí nějaké maily. Letyn si za chvíli odešel nahoru číst. Najednou přišla Laurence a říkala, že pro nás vaří špagety s boloňskou omáčkou a ptala se, v kolik budeme chtít obědvat. Říkal jsem jí, že jsem měl k snídani před chvíli omeletua a raději tedy později. Domluvili jsme se na jednu hodinu.
Opravdu v jednu hodinu byly špagety. Teletubbies s Laurence se usadili v kuchyni a kecali, my jsme si vzali jídlo do obýváku a koukali jsme na formule. Po formulích Ondra začal volat na inzeráty na kola, protože si dneska plánoval koupit kolo. Obvolal 2 lidi a vydal se do města na obhlídku těch kol. Jedno mělo stát €65 a druhé €85. Letyn se zatím usídlil na počítači i přes to, že jsem si ho včera rezervoval na celý den kvůli dopsání deníčku.
Koukal jsem tedy na telku a asi ve 4 hodiny jsem se rozhodl jít dělat tradiční nedělní bábovku. Zapnul jsem tedy troubu, aby se nahřála a zadělával jsem těsto. Dělal jsem zase 1,5 násobnou dávku, protože nás byl plný barák. Když jsem namíchal těsto a nalil ho na plech, chtěl jsem dát plech do trouby. Jaké však bylo moje překvapení když jsem zjistil, že trouba je studená. Hned jsem pochopil, co nám v té troubě minulý týden vyhořelo. V troubě nešel horkovzduch. Zkusil jsem tedy gril, ten šel. Přemýšlel jsem tedy, co s bábovkou a v duchu jsem nadával na opraváře amatéra, který mi nevěřil, že se z trouby začoudilo
.
Napadaly mě takové věci jako třeba jít zvonit k sousedům, ale pak jsem to zavrhl. V tu chvíli přijel Ondra na svém novém kole a říkal, že prý koupil hned to první za €65. Jel celou cestu zpět domů a říkal, že byl zmatený z jízdy vlevo a z odbočovačích pruhů. Hned jsme s Letynem to kolo vyzkoušeli a zjistili jsme, že mu zadní kolo trošku šmajdá, brzdy piští a jsou přehozeny z leva do prava jako volant u auta. Jinak ale kolo jezdilo jako vínko. Ondra si pak kolo přes obývák uklidil na zahradu.
Vysvětloval jsem mu své problémy s bábovkou a rozhodli jsme, že to zkusíme ugrilovat. Dali jsme tedy bábovku do trouby a zapnuli gril. Po chvíli jsem na bábovku koukal a byla na povrchu ztuhlá ale celý ten vrch plaval v těstě. Napadlo mě tedy přepnout troubu na chvíli na horkovzduch, aby se alespoň to teplo z grilu rozehnalo po celé troubě a bábovka se upekla i zespoda. Takhle jsme to čas od času střídali. Ukázal jsem to i Laurence, která se na bábovku těšila jako malé dítě.
Ondra pak pořád otravoval, abych s ním šel do Tesca na nákup, že se mu tam samotnému nechce a že už nemá vůbec co jíst. Dokonce prý i špagety, které tu pojídal celý týden mu už došly
. Byl jsem ale neoblomný a tak šel přemlouvat Letyna. V tu chvíli mi zazvonil telefon a volala mi mamka, co je prý nového. Tak jsem se s ní vykecával a Ondra zatím hlídal bábovku. Pak se rozhodl, že tedy půjde do Tesca sám, ale dal jsem mu znamení ať tedy počká, až dotelefonuji a že půjdu s ním. Šel jsem telefonovat ven a Ondra pořád vykukoval a klepal na hodinky, že prý je už čas.
Když jsem dotelefonoval a vešel dovnitř, všichni se zaradovali. Byli tam totiž už i Teletubbies a Ondra jim asi říkal, že jsem telefonní maniak, protože měli nějakou takovou narážku. Pak mi Ondra říkal, že prý Teletubbies jedou do města a že nás tedy hodí do Tesca. Běžel jsem se tedy nahoru rychle přestrojit, pověřil jsem Laurence ať hlídá bábovku, ale ona mi říkala, že si myslí, že už by mohla být. Vytáhli jsme ji tedy z trouby a já jsem letěl do auta, kde už na mě ostatní čekali. Cestou jsem se vyptával, jak se řídí s volantem vlevo atd.
Ondra měl napsaný seznam, takže jsme dneska nakoupili docela rychle. Zase jsem utratil kupu peněz a nakoupil hromady jídla, které jsem nepotřeboval. Asi budu muset víc jíst
. Už skoro v půl osmé jsme šli čekat na zastávku u Tesca. Jak na potvoru ale dobu žádný autobus nejel. Mě bylo trošku chladno, protože jsem vyrazil, jako správný Ir, jen v tričku. Ondra mi říkal, že ho to v práci moc nebaví, protože mu Ed nikdy přesně neřekne, co má dělat, já jsem si zase stěžoval na včerejšek v práci a říkal jsem, že lepší než soboty jsou pondělky, kdy mám větší dýžka .
Když přijel autobus, dal mi Ondra svou lítačku a říkal, že zkusí použít svoji jednu zničenou, na které nebyl datum. Prý už to takhle několikrát udělal a v pohodě to prošlo. Ne tentokrát. Řidič, když viděl, že strojek lítačku odmítl, vzal propisku a na lítačku datum napsal ručně. Tím pro Ondru lítačka skončila.
Ve 20 hodin jsme dorazili domů a Laurence se celá klepala na buchtu. Prý až to nakrájíme, že ochutná, jaká je
. Dal jsem tedy rychle rozehřát čokoládu, abychom to potřeli po povrchu. K večeři jsme se rozhodli udělat kuře s bramborem. S Ondrou jsme tedy okrajovali brambory, protože Letyn se bouřil, že prý je už okrajoval 2x! za sebou (už ale neřekne, že nikdy nevařil maso nebo něco jiného ) a tak jsem ho alespoň pověřil, ať popíše fotky ze včerejšího výletu. Byl totiž na počítači celé odpoledne, ale co měl, to neudělal.
V mezičase Ondra potřel bábovku čokoládou a nakrájeli jsme ji. Když Laurence sešla, hned jí ochutnala a my také. Laurence říkala, že je ještě lepší než jindy, což jsem jí musel potvrdit
. Dal jsem do ní totiž dnes více cukru, více hladké mouky a více kakaa. Byla taková více čokoládovější. Jen zespoda byla přilepená, protože se malilinko nedopekla. Ale to nevadilo. Byla prostě výborná.
Když se uvařili brambory, povečeřeli jsme a šli jsme koukat na telku na film American Pie 2. Ondra zabral počítač a začal stahovat kurzy angličtiny z BBC a pak k nim hledal 2 hodiny přehrávač. Dobu jsem mu říkal jak se ten přehrávač jmenuje, ale on pořád hledal něco jiného. Nakonec po dvou hodinách rezignoval a stáhl to, co jsem mu říkal.
My s Letynem jsme se zatím hádali, protože Letyn říkal, že se bude muset ráno oholit a já jsem říkal, že chci po ránu spát. Letyn se totiž holí v pokoji, protože jinde není zrcadlo. Říkal jsem mu tedy, ať se jde oholit teď, protože ráno budu chtít spát, když mám jít večer do práce. On ale tvrdil, že se za umělého osvětlení oholit neumí, protože na to blbě vidí. Radil jsem mu tedy, ať si rukou přejede po tváři a že uvidí, kde má ještě fousy, ale nedal se přesvědčit. Prý mu rostou fousy speciálně a na dotek nejsou cítit. Prostě se prý bude holit ráno a tečka. Docela mě tím naprdl, protože už se tam holil minulý týden a vzbudil mě.
Kluci šli potom spát, já jsem si konečně napsal maila, kterého jsem chtěl napsat už od rána a šel jsem spát taky, protože mě ráno bude Letyn budit s holením.
Předchozí: Výlet do Wicklow
Následující: Oprava topení