Dnes jsem ráno vstával s klukama a šel jsem si zkontrolovat maily, jestli mi napsala ta ženská ze včerejška, kam mám přijít na to interview. Mail mi žádný nepřišel. Asi spletla adresu, nebo zapomněla. Posnídali jsme tedy a kluci odešli do práce. Něco po deváté mi začal zvonit telefon a tam se mi ozvala ta samá žena z agentury, která se mnou mluvila včera a ptala se, jestli mám na to interview čas zítra v 10 dopoledne a že mi tedy konečně pošle mail s informacemi. Tentokrát mail opravdu přišel. Zavolal jsem tedy ještě do Celtic Halls, že tu dneska budu, až nám přijde opravář na topení (kterého mi včera ohlašovali), a že sem tedy nemusí nikdo jezdit.
Dnes jsem chtěl programovat úkoly, které mi včera poslal jakýsi chlápek z firmy Blueface. Mělo to být v .NETu v C# a tak jsem nejprve začal instalovat Visual Studio na notebook. Při tom jsem studoval komponenty, které jsem měl použít pro řešení. Úkoly jsem dostal celkem 3. První byl jednoduchý a naprogramoval jsem ho asi za 10 minut. Druhý už byl horší, musel jsem studovat jakýsi Framework, který jsem měl poté využít. Studium mi zabralo asi 1,5 hodiny.
V 11 hodin přišel opravář na topení, kterého mi Standa včera ohlašoval. Hned při vstupu se mě ptal, jestli to tu vlastním a když jsem mu řekl, že ne, oznámil mi, že to ale po mě bude chtít zaplatit. Říkal jsem mu, že to si musí vyřídit s tou agenturou, která nám to pronajala, že nemám peníze. On odvětil, že přes agentury zásadně nepracuje (asi mu špatně platí) a že jestli nemám peníze, jede domů. Řekl jsem mu tedy, ať vydrží, že zavolám do Celtic Halls.
Volal jsem tam, ozval se Standa. Vysvětlil jsem mu tedy situaci a on řekl, že tam do 30 minut bude, ať opravář začne v klidu pracovat. Opraváři jsem tedy řekl, že tu mám €100, a pokud to zvládne do půl hodiny, že mu to zaplatím. Pokud to bude trvat déle, tak se sem přižene chlápek s více penězi. To už mu konečně stačilo a pustil se tedy do práce. Začal rozdělávat kotel a cosi v něm opravovat. Já jsem zatím koukal v obýváku na televizi. Po chvíli se dotazoval na časovač kotle, to jsem na něj koukal jako na blázna a říkal jsem, že tu nic takového není. On se tedy začal přehrabovat v obýváku a nakonec ho za závěsem našel. Byl jsem překvapen, jaká tajemství má tento barák.
Po půl hodině opravdu přijel Standa a koukal, jak to ten chlápek spravuje. Taky jsem mu ukázal, že je tu časovač na topení, což ani on neznal a to tu bydlel více jak půl roku . Skoro ve 12 hodin opravář skončil a nám už nádherně hřálo topení. Standa za opravu zaplatil €250. Docela pěkná pálka. Pak Standa taky odjel.
Já jsem hned vytočil termostat na 30° a po asi hodině jsem už mohl sundat mikinu, po další asi hodině jsem už šel i stahovat termostat a začínal jsem větrat, protože mi tu bylo velikánské vedro . Odpoledne jsem se snažil programovat druhý úkol, ale měl jsem problémy s webovým serverem IIS, který jsem řešil až do půl deváté. Hledal jsem rady na internetu celé odpoledne, ale pořád mi nechtěl fungovat.
Laurence přišla okolo sedmé hodiny a pořád chtěla na počítač, že prý si potřebuje odeslat svoje CV do nějaké práce. Pustil jsem jí tam tedy, když jsem vyřešil problém s IIS a šel jsem si udělat večeři. S Ondrou, který přišel z angličtiny (tentokrát prý to nebylo nic moc, jen samé jednoduché věci ), jsme pak v kuchyni kecali s tabletkami. Letyn obsadil počítač hned potom, co Laurence odešla spát.
Ondra s Letynem šli pak okolo půl dvanácté spát a já jsem konečně mohl zase začít programovat. Druhý úkol jsem pak naprogramoval asi za hodinu, třetí úkol jsem už nedělal, protože byl na linuxu a já tu linux nemám. Napsal jsem si tedy mail pro toho chlápka, přiložil jsem k tomu svoje řešení a připravil ho k odeslání na ráno. Okolo druhé hodiny jsem šel spát také.

Předchozí: Deníček opět dopsán
Následující: Dvouměsíční výročí