pondělí 9. 5. 2005
Oprava topení
Ráno jsem vstával s klukama, protože Letyn včera večer vyhrožoval, že se mi tam bude ráno holit strojkem. Řekl jsem si, že si tedy raději přivstanu a půjdu si lehnout třeba odpoledne, až bude klid.
Při snídani nám byla trochu zima a když jsem si pak sedl k počítači, měl jsem za chvíli zmrzlé ruce a musel jsem si jít vzít mikinu. Protože Letyn chtěl ještě také něco na počítači, pustil jsem ho tam a začal jsem pátrat, proč nám netopí topení. Nejdříve jsem hledal nějaká kamna. Asi po 5 minutách hledání, kdy jsem prošmějdil celý barák, jsem je našel na zdi nad pračkou v přístavku. Zkoumal jsem tedy, zda jsou funkční a zjistil jsem, že ano a že jsou i zapnuté. Začal jsem tedy po domě hledat nějaký jiný vypínač a Letyn mi s tím pomáhal. Nic jsme nenašli a tak jsme se znovu vydali studovat kotel. Zespoda jsme našli návod a podle návodu jsme nalezli i budík, který ukazoval tlak vody v potrubí. Byl na nule. Řekli jsme si, že s tím nic nesvedeme a já jsem se rozhodl, že opět zavolám do Celtic Halls.
Asi o půl deváté Letyn odjel s Rónánem do Droghedy. Já jsem četl na počítači novinky a psal jsem maily. Po 9 hodině jsem volal do kanceláře Celtic Halls a mluvil jsem opět s nějakým nečechem, takže jsem mu v angličtině vyoslil, že nám nejde trouba a topení a je nám tu zima. On říkal, že se na to tedy přijedou podívat.
Během sledování mé oblíbené řady seriálů šešli dolů Teletubbies a tak jsem s Albertem chvíli kecal. Říkal jsem jim, že nejde trouba a že nejde ani topení. Laura potvrdila, že spala v mikině a v ponožkách a že v jejich pokoji je taky pěkná zima. Pak chtěli na chvíli na Internet, tak jsem je pustil na počítač a šel jsem si udělat oběd. Měl jsem bramborovou kaši s párkem.
Po obědě jsem se rozhodl znovu zavolat na internet banking k AIB a tentokrát jsem měl úspěch. Opravdu jsem již měl všechny požadované údaje zadány a po asi 10 minutovém telefonátu mi byl internet banking zřízen. Hned jsem to také vyzkoušel a kupodivu to fungovalo. Jen mají trošku divné přihlašování, protože člověk musí zadávat 4 údaje a jsou to různé číslice z různých kódů. Např. zadejte 4 a 6 číslici vašeho osobního kódu atd. Takové divné.
Teletubbies si mezitím našli na Internetu nabídky na pronájem bydlení a šli je obvolávat. Po asi hodině telefonátů říkali, že jedou do města, protože Laura tam má pohovor v nějaké agentuře a pak že prý tam chtějí jít omrknout nějaké byty. Já jsem zatím na počítači dopisoval deníček. Po chvíli psaní jsem byl nějaký unavený a tak jsem si lehl v obýváku na gauči. Byla tam ale zima a tak jsem se šel natáhnout nahoru.
Po hodině spaní mě skoro v 5 odpoledne probudil Standa. Přišel se podívat na troubu a naše topení. Řekl jsem mu tedy, co je s troubou a tak říkal, že zase zavolá opraváře. Pak jsem mu ukazoval problémy s topením a tak jsme to začali zkoumat. Standa zkušeně našel trubky s vodou asi po 5 minutách hledání, byly v patře u boileru. Začali jsme tedy luštit systém trubek (bylo jich opravdu hodně, protože tu jsou 4 koupelny) a zkoumat, které trubky jsou na vodu a které na topení. Standa mi řekl novinku, že prý v Irsku nemají ve vodovodních trubkách velký tlak jako u nás, a proto musí mít každý dům své vlastní čerpadlo, pokud chce mít vodu v patře. Zároveň také je možné dopouštět vodu do okruhu s topením a prý se to tu často dělá. Dokonce hodně lidí má tyto dva okruhy propojené trvale skrz nějakou hadici a kohout prý ani nezavírají.
Nalezli jsme tedy trubky vedoucí k topení a zkontrolovali jsme odvzdušňovací ventil. Ten fungoval a Standa prohlásil, že to je dobré, protože vzduch tam tedy není. Omyl, byl tam jen vzduch
. To jsme zjistili až po chvíli, když si Standa začal hrát s nějakými kohouty. Najednou do topícího okruhu začala téct voda a unikal odtamtud vzduch. Dopustili jsme to tedy alespoň na 2 atmosféry a šli jsme ke kotli zjišťovat, co dál.
Ukázal jsem Standovi, jak se nejlépe čte návod umístěný šikovně zespoda a začali jsme podle něj spouštět kotel. Nic se nestalo. Asi tu bude ještě jiný problém. Začali jsme tedy zkoumat trubky s plynem. Zavřený nebyl a při hledání mi taky Standa ukázal, jak se zatápí v obýváku plynový krb. Alespoň jedna místnost bude vytápěná, říkal jsem si. Hned jsem to tedy zapálil. Krb začal hořet plamenem a nad ním bylo něco jako uhlí, ale Standa říkal, že prý se to jen rozžhaví a pak to sálá teplo. Tak jsme dělali teplo
.
Protože už jsme nevěděli, kde by mohl být problém, chopil se Standa nářadí a začal kotel rozdělávat. Rozšrouboval ho až na elementy, zkontroloval plynové trysky (byly v pořádku a nezanešené) a pak začal kontrolovat elektrické okruhy. Po chvíli hledání a několika ranách (ale jen malých - neopatrně se při používání zkoušečky druhou rukou dotkl kostry kotle), zjistil, že čerpadlo se spustí, když se termostat nastaví na minimum. Alespoň něco fungovalo. Po další chvíli jsme přišli na to, že jakési čidlo na trubce s vodou dělá problémy. Standa ho tedy zkusil zkratovat a ejhle, kotel začal fungovat. Topil jako blázen.
Zase to tedy vypnul a zkusil oddělat čidlo. Bylo to čidlo asi tepelné, protože bylo jen tak přitisklé na trubce a byla na něm teplovodná pasta. Nechápali jsme ale, jak to může fungovat, protože to bylo na trubce, kudy měla vytékat horká voda z kotle. Zřejmě to byla tepelná pojistka, ale takové tam byly hned dvě další. Standa ale prohlásil, že s tímhle nic nesvede a že zkratovat to je riskantní. To jsem mu potvrdil a on řekl, že tedy zavolá opraváře. Pak kotel zpátky sešrouboval. Ještě než odešel, tak jsem mu nabídl naši super bábovku. Říkal, že je moc dobrá, tak jsem měl radost.
Už bylo 6 hodin a já jsem se tedy vrhnul zase do psaní deníčku. Asi o půl sedmé přišel Letyn a ukazoval mi svůj "nový" notebook, který dostal v práci. Byl sice větší a těžší, než má Ondra, ale zase má lepší display. Hned jsme ho začali zkoumat. Okolo sedmé hodiny přišla Laurence a tak jsem s ní šel kecat do kuchyně. Musel jsem totiž vařit čínu pro ty dva hladové krky (a mě), co tu se mnou bydlí . Laurence mi mezitím vyprávěla o problémech s daňovým úřadem a s bankou, já jsem jí říkal o topení a troubě.
Když jsem nakrájel maso s cibulí a dal to dusit do hrnku, přišel sem Slovák, který tu dříve bydlel, pro poštu. Ptal se jestli může použít naše zlaté stránky, protože právě shání nějakou práci a tak jsme povídali v obýváku. Já jsem jen občas odskočil zamíchat s čínou.
Před osmou hodinou se přivalil Ondra a v zápětí také Teletubbies. Tak jsme chvíli povídali v kuchyni, já jsem pak Ondru pověřil, ať uvaří rýži a šel jsem se sprchovat, protože se čas odchodu do práce blížil.
Večeře byla asi půl deváté, právě včas. Protože máme rýži bez varných sáčků a není tu pořádný cezák, máme v ní vždycky trochu vody. Když to Ondra dával na talíře a pak k tomu přidal čínu, neopomenul jsem podotknout, že to vypadá jak armádní strava v seriálu M.A.S.H.. Jen jsem dojedl, vzal jsem si bundu a vyrazil jsem do práce. Teletubbies říkali, že prý se možná přijdou podívat, jak pracuji, ale nepřišli.
Do práce jsem dorazil přesně v 9 hodin. Dneska jsem dělal zase na baru, jako minulý týden, ale oproti minulému týdnu tam bylo méně lidí. Obsazených bylo jen pár stolů, takže žádné větší akce. I tak jsem si na dýžkách vydělal €14,85, což je docela slušný peníz. Měl jsem tam kupu času a tak jsem koukal na telku. Jen mě štvalo, že se tam všichni okolo mě bavili, do toho byly puštěné dvě televize a já jsem nerozumněl ani lidem, ani televizi. Měl jsem kupu času na povídání, ale neměl jsem o čem, protože jsem nerozumněl, o čem se ti lidé baví. Za barem byl Noel, s tím jsem občas něco prohodil, ale žádná sláva, protože mu bylo také blbě rozumnět. Prostě na angličtinu tentokrát nic moc.
Po obvyklém úklidu stolů jsem o půl jedné odešel domů. Tam jsem si ještě udělal kakao, dojedl jsem poslední dva kousky z bábovky a přečetl si maily. Okolo jedné hodiny jsem šel spát.
Při snídani nám byla trochu zima a když jsem si pak sedl k počítači, měl jsem za chvíli zmrzlé ruce a musel jsem si jít vzít mikinu. Protože Letyn chtěl ještě také něco na počítači, pustil jsem ho tam a začal jsem pátrat, proč nám netopí topení. Nejdříve jsem hledal nějaká kamna. Asi po 5 minutách hledání, kdy jsem prošmějdil celý barák, jsem je našel na zdi nad pračkou v přístavku. Zkoumal jsem tedy, zda jsou funkční a zjistil jsem, že ano a že jsou i zapnuté. Začal jsem tedy po domě hledat nějaký jiný vypínač a Letyn mi s tím pomáhal. Nic jsme nenašli a tak jsme se znovu vydali studovat kotel. Zespoda jsme našli návod a podle návodu jsme nalezli i budík, který ukazoval tlak vody v potrubí. Byl na nule. Řekli jsme si, že s tím nic nesvedeme a já jsem se rozhodl, že opět zavolám do Celtic Halls.
Asi o půl deváté Letyn odjel s Rónánem do Droghedy. Já jsem četl na počítači novinky a psal jsem maily. Po 9 hodině jsem volal do kanceláře Celtic Halls a mluvil jsem opět s nějakým nečechem, takže jsem mu v angličtině vyoslil, že nám nejde trouba a topení a je nám tu zima. On říkal, že se na to tedy přijedou podívat.
Během sledování mé oblíbené řady seriálů šešli dolů Teletubbies a tak jsem s Albertem chvíli kecal. Říkal jsem jim, že nejde trouba a že nejde ani topení. Laura potvrdila, že spala v mikině a v ponožkách a že v jejich pokoji je taky pěkná zima. Pak chtěli na chvíli na Internet, tak jsem je pustil na počítač a šel jsem si udělat oběd. Měl jsem bramborovou kaši s párkem.
Po obědě jsem se rozhodl znovu zavolat na internet banking k AIB a tentokrát jsem měl úspěch. Opravdu jsem již měl všechny požadované údaje zadány a po asi 10 minutovém telefonátu mi byl internet banking zřízen. Hned jsem to také vyzkoušel a kupodivu to fungovalo. Jen mají trošku divné přihlašování, protože člověk musí zadávat 4 údaje a jsou to různé číslice z různých kódů. Např. zadejte 4 a 6 číslici vašeho osobního kódu atd. Takové divné.
Teletubbies si mezitím našli na Internetu nabídky na pronájem bydlení a šli je obvolávat. Po asi hodině telefonátů říkali, že jedou do města, protože Laura tam má pohovor v nějaké agentuře a pak že prý tam chtějí jít omrknout nějaké byty. Já jsem zatím na počítači dopisoval deníček. Po chvíli psaní jsem byl nějaký unavený a tak jsem si lehl v obýváku na gauči. Byla tam ale zima a tak jsem se šel natáhnout nahoru.
Po hodině spaní mě skoro v 5 odpoledne probudil Standa. Přišel se podívat na troubu a naše topení. Řekl jsem mu tedy, co je s troubou a tak říkal, že zase zavolá opraváře. Pak jsem mu ukazoval problémy s topením a tak jsme to začali zkoumat. Standa zkušeně našel trubky s vodou asi po 5 minutách hledání, byly v patře u boileru. Začali jsme tedy luštit systém trubek (bylo jich opravdu hodně, protože tu jsou 4 koupelny) a zkoumat, které trubky jsou na vodu a které na topení. Standa mi řekl novinku, že prý v Irsku nemají ve vodovodních trubkách velký tlak jako u nás, a proto musí mít každý dům své vlastní čerpadlo, pokud chce mít vodu v patře. Zároveň také je možné dopouštět vodu do okruhu s topením a prý se to tu často dělá. Dokonce hodně lidí má tyto dva okruhy propojené trvale skrz nějakou hadici a kohout prý ani nezavírají.
Nalezli jsme tedy trubky vedoucí k topení a zkontrolovali jsme odvzdušňovací ventil. Ten fungoval a Standa prohlásil, že to je dobré, protože vzduch tam tedy není. Omyl, byl tam jen vzduch
. To jsme zjistili až po chvíli, když si Standa začal hrát s nějakými kohouty. Najednou do topícího okruhu začala téct voda a unikal odtamtud vzduch. Dopustili jsme to tedy alespoň na 2 atmosféry a šli jsme ke kotli zjišťovat, co dál.
Ukázal jsem Standovi, jak se nejlépe čte návod umístěný šikovně zespoda a začali jsme podle něj spouštět kotel. Nic se nestalo. Asi tu bude ještě jiný problém. Začali jsme tedy zkoumat trubky s plynem. Zavřený nebyl a při hledání mi taky Standa ukázal, jak se zatápí v obýváku plynový krb. Alespoň jedna místnost bude vytápěná, říkal jsem si. Hned jsem to tedy zapálil. Krb začal hořet plamenem a nad ním bylo něco jako uhlí, ale Standa říkal, že prý se to jen rozžhaví a pak to sálá teplo. Tak jsme dělali teplo
.
Protože už jsme nevěděli, kde by mohl být problém, chopil se Standa nářadí a začal kotel rozdělávat. Rozšrouboval ho až na elementy, zkontroloval plynové trysky (byly v pořádku a nezanešené) a pak začal kontrolovat elektrické okruhy. Po chvíli hledání a několika ranách (ale jen malých - neopatrně se při používání zkoušečky druhou rukou dotkl kostry kotle
), zjistil, že čerpadlo se spustí, když se termostat nastaví na minimum. Alespoň něco fungovalo. Po další chvíli jsme přišli na to, že jakési čidlo na trubce s vodou dělá problémy. Standa ho tedy zkusil zkratovat a ejhle, kotel začal fungovat. Topil jako blázen.
Zase to tedy vypnul a zkusil oddělat čidlo. Bylo to čidlo asi tepelné, protože bylo jen tak přitisklé na trubce a byla na něm teplovodná pasta. Nechápali jsme ale, jak to může fungovat, protože to bylo na trubce, kudy měla vytékat horká voda z kotle. Zřejmě to byla tepelná pojistka, ale takové tam byly hned dvě další. Standa ale prohlásil, že s tímhle nic nesvede a že zkratovat to je riskantní. To jsem mu potvrdil a on řekl, že tedy zavolá opraváře. Pak kotel zpátky sešrouboval. Ještě než odešel, tak jsem mu nabídl naši super bábovku. Říkal, že je moc dobrá, tak jsem měl radost
.
Už bylo 6 hodin a já jsem se tedy vrhnul zase do psaní deníčku. Asi o půl sedmé přišel Letyn a ukazoval mi svůj "nový" notebook, který dostal v práci. Byl sice větší a těžší, než má Ondra, ale zase má lepší display. Hned jsme ho začali zkoumat. Okolo sedmé hodiny přišla Laurence a tak jsem s ní šel kecat do kuchyně. Musel jsem totiž vařit čínu pro ty dva hladové krky (a mě
), co tu se mnou bydlí . Laurence mi mezitím vyprávěla o problémech s daňovým úřadem a s bankou, já jsem jí říkal o topení a troubě.
Když jsem nakrájel maso s cibulí a dal to dusit do hrnku, přišel sem Slovák, který tu dříve bydlel, pro poštu. Ptal se jestli může použít naše zlaté stránky, protože právě shání nějakou práci a tak jsme povídali v obýváku. Já jsem jen občas odskočil zamíchat s čínou.
Před osmou hodinou se přivalil Ondra a v zápětí také Teletubbies. Tak jsme chvíli povídali v kuchyni, já jsem pak Ondru pověřil, ať uvaří rýži a šel jsem se sprchovat, protože se čas odchodu do práce blížil.
Večeře byla asi půl deváté, právě včas. Protože máme rýži bez varných sáčků a není tu pořádný cezák, máme v ní vždycky trochu vody. Když to Ondra dával na talíře a pak k tomu přidal čínu, neopomenul jsem podotknout, že to vypadá jak armádní strava v seriálu M.A.S.H.
. Jen jsem dojedl, vzal jsem si bundu a vyrazil jsem do práce. Teletubbies říkali, že prý se možná přijdou podívat, jak pracuji, ale nepřišli.
Do práce jsem dorazil přesně v 9 hodin. Dneska jsem dělal zase na baru, jako minulý týden, ale oproti minulému týdnu tam bylo méně lidí. Obsazených bylo jen pár stolů, takže žádné větší akce. I tak jsem si na dýžkách vydělal €14,85, což je docela slušný peníz. Měl jsem tam kupu času a tak jsem koukal na telku. Jen mě štvalo, že se tam všichni okolo mě bavili, do toho byly puštěné dvě televize a já jsem nerozumněl ani lidem, ani televizi. Měl jsem kupu času na povídání, ale neměl jsem o čem, protože jsem nerozumněl, o čem se ti lidé baví. Za barem byl Noel, s tím jsem občas něco prohodil, ale žádná sláva, protože mu bylo také blbě rozumnět. Prostě na angličtinu tentokrát nic moc.
Po obvyklém úklidu stolů jsem o půl jedné odešel domů. Tam jsem si ještě udělal kakao, dojedl jsem poslední dva kousky z bábovky a přečetl si maily. Okolo jedné hodiny jsem šel spát.
Předchozí: Ondrovo kolo
Následující: Návštěva Ondry