úterý 24. 5. 2005
Bádání nad bydlením
Když jsem se dnes v 9 hodin probudil, už byli všichni pryč. Nasnídal jsem se tedy a přemýšlel jsem, co budu dnes dělat. Řekl jsem si, že bych mohl dát pro začátek nějaké Hvězdné války a shlédl jsem tedy Epizodu IV. Když jsem dokoukal a kontroloval jsem maily, zjistil jsem, že mi přišel mail od šéfa z práce. Prý mám přijít ve čtvrtek v jednu hodinu odpoledne. Také mi psal, že pokud budu chtít, mohu si vzít dovolenou (placenou nebo neplacenou) několik dní nebo týdnů klidně po měsíci (tzn. v červenci). Byla to reakce na můj mail, kde jsem mu psal, že jsem do Čech neodjel, protože by se mi to nevyplatilo. Docela mě tím potěšil, protože jsem už od začátku plánoval dovolenou v Čechách ze začátku července, abych mohl jet na stáž aikida do Mnichova Hradiště a také abych mohl doma oslavit svoje 25. narozky.
Hned potom jsem tedy začal psát maily, kde jsem oznamoval svůj možný příjezd. Už jsem byl docela vyhládlý a tak jsem si šel udělat nějakou baštu k obědu. Po obědě jsem byl nějaký utahaný a tak jsem si opět donesl polštářek a řekl jsem si, že bych si mohl pustit opět Hvězdné války, tentokrát Epizodu V . Kupodivu jsem zase usnul.
Tentokrát jsem se ale probudil už za hodinu, takže jsem film vrátil a dokoukal. Potom jsem pokračoval ve psaní deníčku, kde už jsem měl obrovský skluz více než týden. Ještě že si připravuji ty osnovy pravidelně každý den, jinak už bych ani nevěděl, co se stalo.
Asi v 5 hodin přišel Kanec, tentokrát sám a já jsem se s ním chvíli bavil. Nebylo to ale nic moc, protože jsem mu moc nerozumněl a on mě také ne. Hned jsem si vzpomněl, jak se asi musela cítit Tamara, když jsme sem přivalili a začali jsme na ni mluvit ty naše anglické nesmysly a na každou věc jsme se jí ptali 3x. Řekl bych ale, že my jsme uměli anglicky lépe než Kanec. Také jsem si vzpomněl, jak jsme byli ze začátku nabuzení na povídání v angličtině a kecali jsme s kdekým o čemkoliv. Teď už je náš přístup trošku jinačí. Už jsme se angličtiny nabažili, naše angličtina se zlepšila na takovou úroveň, že už skoro dobře rozumíme a základní věty už říkáme i bez chyb.
Tak jsem takhle kecal s Kancem asi 15 minut a on pak říkal, že jede někam do města a odešel. Chvíli po něm (asi 5 minut) přišel Henrik. Usadil se s počítačem v obýváku a kecali jsme o shánění bytů a o práci. Říkal, že to má v práci docela pohodu a že už našli i nějaký byt v Blanchardstownu a šložili i zálohu. Jeho kámoš prý bydlí v Bed and Breakfast za €50 na noc, takže se chce stěhovat docela akutně. Henrik tu má zaplacených 14 dní, ale říkal, že chce zítra do Celtic Halls oznámit své stěhování. Docela je to škoda, protože s ním je dobrý pokec a je to správný chlapík .
Když přišla Laurence a začala si vařit večeři, šel jsem za ní do kuchyně a ptal jsem se jí, jestli jí nevadí jít na Hvězdné války v sobotu odpoledne. Říkala, že to je ok. Pak mi taky povídala o práci, že prý má zítra nějaký další pohovor na trvalou práci a také jsem se dozvěděl, jak se má její dcerka Angelika. Kecal jsem tam s ní téměř hodinu. Laurence mi také říkala, že prý se tu ve čtvrtek večer staví Simona, protože jindy nemá čas. Říkal jsem, že to není moc vhodný termín, protože já jdu na aikido, Letyn na šachy a Ondra má angličtinu . Pak jsem přemýšlel, že bych aikido mohl jednou vynechat, protože Simonu jsem už měsíc neviděl.
Když přišel i Letyn z práce, začali jsme kuchtit také něco k večeři a při tom jsme kecali, tentokrát už česky. Po večeři jsme šli do obýváku, kde seděl Henrik se svým počítačem. Vedle něj se usadil Letyn, vytáhl svůj počítač a vedle jsem seděl já s naším společným notebookem. Kabel k Internetu jsme si cyklicky předávali. Po chvíli jsme si všimli, jaké výpočetní centrum se nám z obýváku stalo .
Asi v půl desáté volal Ondra, jestli prý máme dost chleba, nebo jestli má nějaký koupit. Říkal jsem, že chleba máme dost a on žadonil, jestli bych mu nezačal vařit špagety, že už míří domů z angličtiny a že má obrovský hlad. Slitoval jsem se nad ním a šel jsem do kuchyně vařit. Když Ondra přišel, už špagety skoro byly. Během jeho jídla jsme v kuchyni kecali o bydlení. Říkal jsem mu, že nebude lehké něco najít jen pro nás dva a že tedy počkáme, jak se rozmyslí Palko, zda přijede nebo ne. Pak jsme začali vymýšlet plán B. Vymysleli jsme to, že pokud Palko nepřijede, budeme budeme bydlet dohromady za větší peníze, nebo se trhneme a půjdem každý jinam za menší peníze. Během našeho bádání se k nám připojil také Letyn a pochvaloval si svoje bydlení v Droghedě, které bude mít za pár chechtáků .
Když jsme to všechno vyřešili, šli jsme ještě na chvíli kecat do obýváku s Henrikem a před půlnocí jsme šli definitivně spát.
Hned potom jsem tedy začal psát maily, kde jsem oznamoval svůj možný příjezd. Už jsem byl docela vyhládlý a tak jsem si šel udělat nějakou baštu k obědu. Po obědě jsem byl nějaký utahaný a tak jsem si opět donesl polštářek a řekl jsem si, že bych si mohl pustit opět Hvězdné války, tentokrát Epizodu V . Kupodivu jsem zase usnul.
Tentokrát jsem se ale probudil už za hodinu, takže jsem film vrátil a dokoukal. Potom jsem pokračoval ve psaní deníčku, kde už jsem měl obrovský skluz více než týden. Ještě že si připravuji ty osnovy pravidelně každý den, jinak už bych ani nevěděl, co se stalo.
Asi v 5 hodin přišel Kanec, tentokrát sám a já jsem se s ním chvíli bavil. Nebylo to ale nic moc, protože jsem mu moc nerozumněl a on mě také ne. Hned jsem si vzpomněl, jak se asi musela cítit Tamara, když jsme sem přivalili a začali jsme na ni mluvit ty naše anglické nesmysly a na každou věc jsme se jí ptali 3x. Řekl bych ale, že my jsme uměli anglicky lépe než Kanec. Také jsem si vzpomněl, jak jsme byli ze začátku nabuzení na povídání v angličtině a kecali jsme s kdekým o čemkoliv. Teď už je náš přístup trošku jinačí. Už jsme se angličtiny nabažili, naše angličtina se zlepšila na takovou úroveň, že už skoro dobře rozumíme a základní věty už říkáme i bez chyb.
Tak jsem takhle kecal s Kancem asi 15 minut a on pak říkal, že jede někam do města a odešel. Chvíli po něm (asi 5 minut) přišel Henrik. Usadil se s počítačem v obýváku a kecali jsme o shánění bytů a o práci. Říkal, že to má v práci docela pohodu a že už našli i nějaký byt v Blanchardstownu a šložili i zálohu. Jeho kámoš prý bydlí v Bed and Breakfast za €50 na noc, takže se chce stěhovat docela akutně. Henrik tu má zaplacených 14 dní, ale říkal, že chce zítra do Celtic Halls oznámit své stěhování. Docela je to škoda, protože s ním je dobrý pokec a je to správný chlapík .
Když přišla Laurence a začala si vařit večeři, šel jsem za ní do kuchyně a ptal jsem se jí, jestli jí nevadí jít na Hvězdné války v sobotu odpoledne. Říkala, že to je ok. Pak mi taky povídala o práci, že prý má zítra nějaký další pohovor na trvalou práci a také jsem se dozvěděl, jak se má její dcerka Angelika. Kecal jsem tam s ní téměř hodinu. Laurence mi také říkala, že prý se tu ve čtvrtek večer staví Simona, protože jindy nemá čas. Říkal jsem, že to není moc vhodný termín, protože já jdu na aikido, Letyn na šachy a Ondra má angličtinu . Pak jsem přemýšlel, že bych aikido mohl jednou vynechat, protože Simonu jsem už měsíc neviděl.
Když přišel i Letyn z práce, začali jsme kuchtit také něco k večeři a při tom jsme kecali, tentokrát už česky. Po večeři jsme šli do obýváku, kde seděl Henrik se svým počítačem. Vedle něj se usadil Letyn, vytáhl svůj počítač a vedle jsem seděl já s naším společným notebookem. Kabel k Internetu jsme si cyklicky předávali. Po chvíli jsme si všimli, jaké výpočetní centrum se nám z obýváku stalo .
Asi v půl desáté volal Ondra, jestli prý máme dost chleba, nebo jestli má nějaký koupit. Říkal jsem, že chleba máme dost a on žadonil, jestli bych mu nezačal vařit špagety, že už míří domů z angličtiny a že má obrovský hlad. Slitoval jsem se nad ním a šel jsem do kuchyně vařit. Když Ondra přišel, už špagety skoro byly. Během jeho jídla jsme v kuchyni kecali o bydlení. Říkal jsem mu, že nebude lehké něco najít jen pro nás dva a že tedy počkáme, jak se rozmyslí Palko, zda přijede nebo ne. Pak jsme začali vymýšlet plán B. Vymysleli jsme to, že pokud Palko nepřijede, budeme budeme bydlet dohromady za větší peníze, nebo se trhneme a půjdem každý jinam za menší peníze. Během našeho bádání se k nám připojil také Letyn a pochvaloval si svoje bydlení v Droghedě, které bude mít za pár chechtáků .
Když jsme to všechno vyřešili, šli jsme ještě na chvíli kecat do obýváku s Henrikem a před půlnocí jsme šli definitivně spát.
Předchozí: Koukání na Hvězdné války
Následující: Výpověď z práce