Ráno jsem se probudil asi o půl osmé a zastihl jsem Ondru právě na odchodu. Půjčil jsem si od něho kartičku, která slouží ke vstupu do sportovního centra u jeho práce. Rozhodl jsem se totiž, že dnes zajedu za Ondrou na kole na obídek a při té příležitosti si zajdu zaplavat do tamního sportovního centra. Ondra říkal, že na té průkazce nemá fotku a že když už to platí, že si tam mohu jít zaplavat taky. Lákal mě včera na vířivku a saunu.
Letyn popisoval ještě chvíli fotky a když přijel Rónán, jeli do Droghedy. Hned po jeho odjezdu mi zazvonil telefon a ozvala se mi Patrice z agentury, kde jsem byl v pátek na interview, že prý mi dnes okolo druhé hodiny bude volat jakýsi Mark z Microsoftu a provede se mnou test po telefonu. Prý půjde o 20 otázek z SQL serveru, ASP.NET a objektového programování. Ptal jsem se, zda by nemohl volat až ve 3, že ve 2 pravděpodobně budu někde na cestách a ona řekla, že to zkusí změnit a dá mi ještě vědět.
Protože jsem měl čas, k Ondrovi jsem chtěl jet až ve 12 hodin, začal jsem na internetu studovat něco o SQL serveru, abych odpoledne působil jistým dojmem vědce. Při tom jsem koukal na obvyklou řadu seriálů .
Před 12. hodinou jsem se šel připravovat na cestu a Tabletky zabraly počítač. Za chvíli jsem popadl kolo a jel jsem pryč. Cesta k Ondrovi mi trvala asi 25 minut. Když jsem byl již skoro u Ondrovy práce, začal mi zvonit telefon. Bohužel jsem neměl kde zastavit a když jsem konečně našel místo, bylo už pozdě. Už to převzala moje hlasová schánka.
Dojel jsem tedy v klidu k Ondrově práci, zaparkoval a zamknul jsem kolo a začal jsem zkoumat, kdo mi to volal. Byla to opět Patrice, že prý mi Mark zavolá až ve 3 hodiny. Celou dobu jsem ale ještě nevěděl, že mi to volá Patrice. Myslel jsem si, že to volá nějaká jiná ženská z Microsoftu, protože na začátku firmu i jméno strašně zadrmolila a to jak teď, tak i dopoledne. Jen jsem si vzkaz vyslechl, zvonil mi telefon znovu. Byla to opět Patrice a říkala mi znovu to, co jsem si již vyslechl z toho vzkazu. Pak mi řekla, ať jí po skončení testu zavolám výsledek, že číslo na ní mám. Odvětil jsem, že pravděpodobně ne. Ona pak říkala, že mi ho přeci v pátek dávala, když jsem odcházel. Teprve v tuto chvíli mi došlo, kdo mi to celý den volal .
Po tomto rozhovoru jsem šel konečně plavat. Prošel jsem vstupním turniketem a přesně podle Ondrova popisu jsem našel i šatny. Přestrojil jsem se do plavek, osprchoval jsem se a šel jsem do bazénu. Cestou jsem málem vlezl do dámských šaten, ale včas jsem si všiml cedulky na dveřích .
Bazén nebyl veliký. Mohl mít tak 20 metrů na délku, na šířku asi 15. Hluboký také moc nebyl, ale plavat se tam dalo. Jen voda byla moc teplá, když jsem do ní lezl, ani jsem nepoznal, že jdu do vody. Asi po půl hodině plavání jsem se už hodně přehříval. Cítil jsem, jak mi sálají tváře a voda nebyla studená, abych se ochladil. Rozhodl jsem se proto jít do vířivky.
Tam jsem vlezl mezi 3 děsně chlupaté chlapy a protože na ně nebyl hezký pohled, vydržel jsem tam asi 10 minut. Saunu jsem nezkoušel vůbec, protože tam jeden z těch chlapů vlezl před chvílí a navíc jsem si říkal, že si něco schovám na příště . Když jsem se osprchoval a oblékl, zavolal jsem Ondrovi, že už jsem z bazénu venku a že můžem jít na obídek.
Šli jsme opět do Sparu a koupili si tam bagetu. Tentokrát jsem si dal se šunkou, sýrem, okurkou a rajčetem. Byla výborná . Sedli jsme si na lavičku na sluníčko a povídali jsme. Za hodinu, ve čtvrt na 3, se Ondra musel vrátit do práce a já jsem jel domů, abych mohl ve 3 mluvit s tím chlápkem.
Domu jsem dojel po půl hodině. Přestojil jsem se tedy, napil jsem se a čekal jsem. Přesně ve 3 hodiny volal Mark. Nejdříve měl nějaký obecný úvod, který jsem mu moc nerozumněl, protože v telefonu měl ozvěnu. Řekl jsem mu tedy, že ho blbě slyším, tak s tím něco provedl. Sice jsem pořád slyšel sám sebe, ale jemu už bylo rozumnět dobře. Začal se mě vyptávat. Hned první otázka mě zaskočila. Ptal se mě, co znamená slovo Transact ve slově Transact-SQL, což je jazyk používaný na SQL serveru. Nejdříve jsem nechápal co po mě chce, takže jsem se ho ptal několikrát a nakonec jsem mu řekl, že stejně nevím. V podobném duchu to pokračovalo. Moc jsem mu nerozumněl, protože termíny, na které se ptal, jsem s anglickou výslovností slyšel poprvé. Takže mi vždycky chvíli trvalo, než jsem pochopil na co se ptá. Po SQL Serveru, kde jsem se moc nechytal, následovaly otázky na ASP.NET, kde jsem se taky moc nechytal, a končilo to otázkami na objektově orientované programování. To už mi šlo dobře, jen jsem měl trošku problémy s vysvětlováním abstraktních věcí po telefonu s mojí angličtinou. Ondra říkal, že když se ho na podobné otázky ptali na jednom pohovoru, že to popisoval spíše rukama nohama, než pusou . Já jsem bohužel takovouhle možnost neměl a tak jsem tu rudnul a snažil jsem se to popisovat. Moc mi to nešlo. Vždycky jsem nějak začal a pak jsem skončil na slovíčkách. Začal jsem tedy odjinud a bylo to to samé. Nakonec ale snad pochopil, co jsem myslel . Ale bylo to dobré. Celkově můj výslech trval 45 minut a byl jsem z toho úplně vyřízenej.
Hned potom jsem zavolal Patrice a říkal jsem jí, jak to probíhalo. Říkal jsem jí také, že otázky byly docela těžké a že si nemyslím, že bych na tuto pozici měl zkušenosti (nemyslel jsem si to ani když mi to říkala v pátek, protože jsem viděl nějaké inzeráty od Microsoftu a pod 4 roky praxe nešly ). Pak jsem také zatelefonoval domů chřipkované mamince , protože po rozhovoru v angličtině jsem si musel spravit náladu češtinou.
Když jsem dotelefonoval, koukal jsem na telku a surfoval jsem na Internetu. Hledal jsem tam odpovědi na nějaké otázky, které jsem nevěděl, a při tom jsem nalezl stránku, kde jsou obvyklé otázky na technických pohovorech (včetně odpovědí). Byly tam všechny, na které se mě ptal Mark .
Asi v 6 hodin se Tabletky vrátili z města a chtěli na Internet. Pustil jsem je tedy na počítač a vařil jsem večeři. Mezitím přišel Letyn a tak jsme kecali o telefonním pohovoru a o práci. Tabletky šli vařit a my se přesunuli do obýváku, kde jsme kecali s Laurence.
Po 9. hodině šla Laurence spát, Tabletky odešly do města (asi se tu docela nudí, protože chodí do města pořád ). Chvíli potom přišel Ondra a tak jsme se rozvalili v obýváku a kecali jsme.
Asi do 11ti jsme s Letynem koukali na film Holka od vedle, Ondra se nahoře učil. Když jsme dokoukali, šli kluci spát, já jsem ještě chvíli mailoval a pak jsem šel spát také.

Předchozí: Velké praní
Následující: Pohovor v Compassu