Naše cesta do Irska
Kategorie
Archív
Kalendář
<-květen 2005->
           
RSS, Text a Atom verze
Počítadlo
O weblogu

Weblog je generován offline editorem EasyBlog.

pondělí 16. 5. 2005

Velké praní
Autor: Pavlík - 14:13 | [Kategorie: Irsko] | Trvalý odkaz | Komentáře 
Dnes jsem si opět pospal, protože po víkendu jsem byl docela vyřízený. Probudil jsem se až v půl jedenácté. Hned po probuzení jsem sebral všechno špinavé prádlo, roztřídil jsem ho a barevné jsem naházel do pračky. Už jsem totiž měl jen jedny čisté ponožky. Když jsem zapínal pračku, zarazil mě podivný smrad, který šel z koše na odpadky, který je na naší malé zahrádce. Cosi z něho vytékalo a děsně to smrdělo. Uvědomil jsem si, že do něho asi prší a že ho nikdo za celou dobu, co tu bydlíme, nevynášel. Byl plný smrduté vody. Povytáhl jsem tedy igelitový pytel, který byl vevnitř, udělal jsem do něho díru a nechal jsem vytéct všechnu vodu. Pak jsem pytel odnesl do popelnice a dal jsem do koše jiný.
Při snídani jsem zase koukal na seriály a dopisoval jsem deníček. Okolo jedné hodiny mi začal zvonit telefon s nějakým neznámým číslem. Předvolba byla +442, což není Irsko ani nic známého. Vzal jsem to tedy a ozval se mi chlápek ze včerejška, jestli prý budu mít čas na interview ve čtvrtek v 11 hodin. Moc jsem ho neslyšel, pořád to vypadávalo, ale řekl jsem mu, že ano. Pak jsem ho ještě poprosil, aby mi poslal mail, protože jsem nevěděl, jestli jsem mu dobře rozumněl.
Pak jsem šel zase psát deníček. K obědu jsem si udělal sladké nudle a jen jsem dojedl, začal mi telefon zvonit znovu. Tentokrát to byl někdo z Dublinu. Ozval se nějaký chlápek, jehož jméno a firmu jsem nerozuměl a říkal, že prý jsem jim posílal nedávno své CV a že teď náhodou hledají někoho na práci. A jestli bych měl čas na interview ve středu. Řekl jsem, že ano a ptal jsem se, v kolik hodin. Říkal, že v 11 dopoledne a že prý mi pošle mail s informacemi.
Protože se prádlo již vypralo, šel jsem ho pověsit ven, kde jsme před týdnem natáhli šňůry na prádlo, a dal jsem prát veškeré naše povlečení na peřiny a polštáře a prostěradla. Pak jsem řekl Letynovi, že už jsou 2 hodiny odpoledne a že má určitě hlad a že by se měl jít najíst a že by mi měl dát kabel na Internet. Prostě jsem ho zavalil argumenty . Přečetl jsem si tedy maily a zjistil jsem, že ten druhý chlápek je z firmy, do které jsem psal před 3mi týdny. Prostě Irové jsou rychlý jako ďáblové .
Když Letyn jedl, zvonil mu telefon (něco z firmy) a on šel telefonovat ven. Pak přišel dovnitř a sápal se po Internetu. Když něco vyřídil, šel si uvařit oběd. Během oběda mi sdělil, že venku asi mrholí, že si toho všiml už když telefonoval. Opravdu. Moje prádlo bylo už pěkně mokré, tak jsem ho rychle sesbíral a dal jsem ho domů do obýváku na sušák.
Potom jsem si stáhl kurz o ASP.NET a začal jsem studovat. Letyn se opět vrátil k programování a občas u toho zanadával (asi se mu něco nedařilo ). Když venku vysvitlo sluníčko, šel jsem pověsit ložní prádlo ven. Tabletky mezitím přišli do obýváku a začali tu hromadně žehlit. Pak se tu usadili a kecali tu Italsky. Asi v 17 hodin se sebraly a jeli zase někam do města - asi se tu dost nudí. Já jsem zase začal koukat na seriálovou řadu a o reklamách jsem zase dopisoval deníček.
Dneska jsem si všiml, že je Letyn docela workoholik, protože kdybych ho neupozornil, že se má jít najíst, tak se ani nezvedl. Večer pak dělal skoro do 19ti hodin, což je o 2 hodiny déle, než by měl. Taky z toho pak byl vyřízený a zbytek večera tu jen tak ležel a nepopsal ani fotky .
Někdy v půl osmé se přivalily tabletky a vzápětí za nimi Laurence. Pak se všichni usadili v kuchyni, něco tam vařili a kecali tam. Ondra přijel skoro v 9 hodin, značně unaven a zpocen. Jel totiž dneska poprvé do práce na kole a říkal, že je to pěkná makačka (což mi minulý týden nevěřil . Pak jsme chvíli kecali v obýváku. Když se vyprazdnila kuchyně, šli jsme tam. Ondra s Letynem se zase cpali špagetami, já jsem zkoušel znovu vařit hrachovou kaši. Tentokrát jsem měl koupený jiný hrách a ráno jsem ho namočil. Po uvaření (asi 15 minut) změkl, ale rozmačkat lžící se v takovém množství také nedal. Začal jsem ho tedy jíst, tak jak byl. Ohřál jsem si k tomu párek, přidal jsem okurek a byla to taky bašta. Pak jsem si rozdělal pivo a byl jsem spokojen.
Ondra v plné polní na cestě do práce
Ondra se potom šel učit nahoru frázová slovesa, Letyn tu polehával v obýváku. Já jsem si šel upravit sedlo na kole, protože zítra chci jet opět k Ondrovi do práce a jít si tam vedle zaplavat. Ondra tam má totiž permanentku a není na jméno, tak jsem se jí rozhodl využít. Prý je tam i vířivka, tak jsem zvědav. Ondra ji doporučoval .
Protože už prádlo bylo suché, sebral jsem ho a šel jsem si nahoru povléknout postel. Za chvíli přišel i Letyn, tak jsme povlékali všichni. Chvíli jsme ještě kecali a o půl dvanácté šli kluci spát. Já jsem se přesunul do obýváku, kde jsem ještě dobu dopisoval deníček a chatoval s maminkou, která se připojila na ICQ .
Dneska jsme také vyfotili konečně tabletky (Alberta a Lauru), tak tady jsou. Další fotky jsou v galerii, v sekci ubytování.
Alberto a Laura

Fotky z dnešního dne

Předchozí: Vylet do Monaghanu
Následující: Plavání

Copyright © Pavel, Ondra a Letyn, Všechna práva vyhrazena ®
Stránky jsou tvořeny podle kritérií XHTML 1.0 Strict a jsou CSS validní.