Dnes ráno jsem vstal nejdříve ze všech, už v 8:30, protože jsem chtěl jít nakoupit do Sparu a zkusit uvařit smažené čínské nudle, na které mi dala včera recept Sandy. Také jsem plánoval uvařit dobrotu podle receptu, který mi poslala Jana (Kuře) z aikida. Vyrazil jsem proto hned do Sparu a nakoupil tam všechny potřebné věci.
Po příchodu jsem dal vařit špagety a začal jsem krájet zeleninu do nudlí. Koupil jsem si hlávkový salát a salátovou okurku. Po chvíli přišel Letyn a začal mi to okukovat. Když se špagety dovařily, dal jsem zeleninu s olejem na pánev a začal jsem to smažit. Pak jsem přidal špagety a vylepšil jsem to ještě sojovou omáčkou. Bohužel jsem zapomněl přidat cibuli .

Když jsem to trošku usmažil a dal na talíř, ochutnal jsem to a musel jsem uznat, že sice čínské nudle to nejsou, ale dobré to je. Letyn to také chválil. Nabaštil jsem se a protože už bylo skoro 10 hodin, šel jsem se přestrojit a balit si kimono na aikido. Při té příležitosti se probudil Ondra a upozornil mě, že mám být v půl třetí v Blanchardstownu v kině a ať hlavně nepřijdu pozdě. Ujistil jsem ho, že to stihnu . Pak jsem vyrazil na aikido.
Na aikidu jsme byli celkem 3 a cvičili jsme nejprve hodinu a půl zbraně. Bylo to pro mě docela dobré opáčko, protože zbraně jsem už neviděl ani nepamatuji . Když se dostavilo více lidí, začal normální trénink. Lorcan ho ale nečekaně protáhl a já, když jsem zjistil, že už je půl druhé, jsem začal být nervózní. Omluvil jsem se tedy, že už musím jít a šel jsem se rychle přestrojit. Pak jsem vyrazil rychlým krokem do centra na autobus a vydal jsem se do Blanchardstownu. Ještě stále jsem si myslel, že přijdu včas.
Bohužel ale centru města bylo celé ucpané. Konal se tam totiž nějaký koncert nebo co a všude byly kolony a dopravu řídili policisté. Když jsem míjel náš dům, bylo už skoro půl třetí. Zavolal jsem tedy klukům, kde sedí a jak se tam po tmě nejlépe dostanu, protože přijdu o malinko později. Myslel jsem, že zmeškám pouze reklamy. Co čert nechtěl, Blanchardstown byl také ucpaný. Trčel jsem tedy v další zácpě a Hvězdné války mi pomalinku začínaly. Zrovna já, který jsem byl tak dokonale připraven na sledování tohoto filmu a neuvidím začátek. Měl jsem trošku vztek .
Před kinem jsem nakonec vystoupil 5 minut před 3. hodinou a hned jsem se rozběhl do sálu. Když jsem se ve tmě zorientoval, prodral se mezi lidmi až ke klukům, začal jsem prudit Letyna, o co jsem přišel. On mi to v rychlosti vylíčil. Prý jsem prošvihl prvotní bitku, což bylo asi 10 minut filmu. Nebylo to ale nic důležitého. Film byl prostě super. Konečně jsem se dozvěděl, jak to celé dopadlo (a začalo ). Co se angličtiny týče, bylo tomu rozumnět docela dobře, protože tento film nemá žádné sáhodlouhé a složité dialogy.
V kině s námi byla také Laurence a když film skončil a my vyšli z kina, chtěla si jít nakoupit něco do Dunnes Stores. Řekla nám, ať počkáme 20 minut a pak že prý pojedeme domů. Zevlovali jsme tedy po nákupním centru a nevěděli jsme, co dělat. Když Laurence po dvaceti minutách přišla, nasedli jsme na autobus a vyrazili jsme domů.
Kluci měli dneska ještě dohodnutou hospodu s Tabletkami. Alberto prý včera večer volal Letynovi a ten dohodl hospodu na dnešek na šestou hodinu večer. Ráno, když mi to říkal, jsem mu vysvětlil, že to nevybral zrovna nejlepší termín, protože jednak ještě nebudeme zpět a hlavně také já musím do práce a potřebuji se najíst. Zkusil to tedy přehodit na neděli, ale Tabletky už tam prý něco měli.
Domů jsme dorazili před 18. hodinou, dali jsme rychlou sváču a kluci odešli i s Laurence do hospody. Já jsem zůstal doma, protože jsem si chtěl chvilku schrupnout a pak si udělat pořádnou véču. Usadil jsem se tedy v obýváku u televize a postupně jsem tam usnul. Probudil mě asi po půl hodině Kanec, který se přihnal odněkud z města. Protože se přihnal hned do obýváku a sápal se po počítači, uklidil jsem se do kuchyně a začal jsem vařit večeři. Pojedl jsem a šel jsem se připravovat do práce. Těsně před mým odchodem se přihnali kluci s Laurence z hospody. Rychle jsem se jich vyptal, jaké to bylo a už jsem razil do práce.
V práci to dnes bylo super, narozdíl od pátku, tam bylo plno lidí, takže bylo celý večer co dělat. Moc jsem toho nenapovídal, za to jsem ale vydělal hodně peněz. Byla tam super muzika a také byla sranda s Brianem a s Luisou (lidé, co pracují na baru). Také jsem tam poprvé pracoval se třemi číňany zároveň. Byla tam Sandy, Henry a nový kluk, Jim. Jim byl takový typický číňan, dlouhé háro a chodil jako kovboj .
Když lidé odešli, dostal jsem dnes za úkol mýt sklenice. Luisa mi u toho pomáhala a také mi pořád říkala, ať neodcházím, že jí bude smutno . Sklenic jsme měli celý bar a tak to trvalo přes půl hodiny, než jsme to postupně nastrkali do myčky a pak pouklízeli. Ostatní zatím provedli obvyklý úklid lahví, vyluxování a utření stolů.
Domů jsem dorazil opět po druhé hodině v noci. Hned jsem si namočil do lavóru svoji košili, protože jsem ji potřeboval na zítřejší odpoledne mít čistou. Mám totiž další směnu zítra na baru. Udělal jsem si svoji obvyklou sváču a zase jsem si četl mailíky a novinky. Košili jsem si poté vypral, pověsil a šel jsem okolo půl čtvrté spát.

Předchozí: Psaní deníčku
Následující: Problém v hospodě