Dnes jsem vstal s klukama v 7 hodin, protože jsem byl takový nějaký přespalý, jen nevím z čeho . Posnídali jsme a pokecali a když Ondra odešel do práce, šel jsem na počítač psát maily. Letyn dnes pracoval doma, ale ze začátku kupodivu Internet ani nevyžadoval.
Když mi ovšem Internet zabavil, začal jsem koukat na poslední Epizodu Hvězdných válek. V 10 hodin jsem koukaní ale přerušil, protože dávali Hvězdnou bránu a Buffy a já jsem při tom chtěl psát deníček. Už jsem měl skluz více jak týden a tak bylo nutné něco konečně dopsat. Po 12té hodině jsem zase začal koukat na Hvězdné války a už tradičně jsem u toho usnul .
Probudil jsem se po 13té hodině, právě včas, abych viděl konec. Už jsem to zpět nevracel, protože tuhle epizodu jsem si docela pamatoval z dřívějška. Měl jsem hlad a tak jsem si šel kuchtit bramborovou kašičku a rybí prsty. Letyn se ke mě přidal a také kuchtil nějakou dobrotu (obvyklé špagety s tuňákem ). Po jídle, když už nebylo na co koukat jsem se naplno vrhl do psaní deníčku.
Po 16. hodině přišel Henrik opět s kámošem a kecali tu v obýváku švédsky. Pak jeho kámoš odešel a Henrik začal psát na svém počítači také nějaké maily. Občas se dožadoval Internetu, aby to mohl odeslat, z čehož Letyn nebyl moc nadšený.
V 17 hodin Letyn vstal a že prý ho začíná nějak bolet hlava, že už na to dneska kašle. Rozhodl se, že půjde zkusit holiče (už bylo na čase, 2,5 měsíce holiče neviděl, takže už vypadal skoro jako Hipík ) a také že se pěšky projde do Tesca na nákup. Já jsem se v deníčku "propsal" až k neděli a protože už bylo půl šesté, rozhodl jsem se odstranit dočasně osnovy pro pondělí a úterý, přegenerovat deníček a nahrát ho na web. Doma v Čechách už se totiž blížila sedmá hodina, čas levného Internetu, a chtěl jsem tedy, aby už bylo ke čtení alespoň těch 7 dní, co jsem dopsal. Osnovy jsem z taktických důvodů vymazal, protože jednak na Internetu straší a jednak mohou být občas špatně pochopeny. Jsou to jen moje poznámky a v mých myšlenkových pochodech je někdy těžké se vyznat .
Pak jsem začal psát domů a když jsem psal o své práci v hospodě, uvědomil jsem si, že je dnes středa a že bych si měl také jít pro výplatu. Zárověň jsem chtěl v hospodě oznámit svůj odchod. Dlouho jsem o tom přemýšlel. Nejprve jsem chtěl dělat v hospodě ještě měsíc, abych měl kryté náklady do první výplaty, ale postupně jsem váhal. Kluci mi říkali, že budu dost mrtvej po 40 hodinách v práci za týden a dělat ještě o víkendu po nocích, že prý to bude docela záhul. To sice jo, ale budou to peníze, které bych jinak musel utrácet z Čech a tam mě stály více potu a krve, než jsem je vydělal. Nakonec po dlouhém rozmýšlení jsem se ale rozhodl přece jen jít naposledy tento víkend a příští týden skončit. Další faktor byl také to, že se chceme v brzké době stěhovat a do hospody bych to měl už daleko. Nakonec ty peníze mohu vydělat také, prostě mi z první výplaty toho moc nezbude na utrácení, ale to nevadí. Bude jich ještě dost, říkal jsem si.
Henrik říkal, že potřebuje jít nakupovat do Sparu, který je vedle mé hospody, a že tedy půjde se mnou. Cestou jsme kecali a před hospodou jsme se rozdělili. Říkal jsem Henrikovi, že to bude chvilka a že za ním pak příjdu do Sparu. Vešel jsem do hospody a uviděl jsem Luisu a také Morise, který mě hned první den vysvětloval co a jak a kterého jsem od té doby už neviděl. Ptal se mě jak se mám a tak. Luisa mi dala peníze a také tam začala trošku pobíhat a studovat rozpis. Pak se mě zeptala, jestli mám večer čas a jestli bych nemohl přijít. Řekl jsem, že čas mám a že klidně přijdu. Napsala mě tedy na 8. hodinu s Eden, která už tam napsaná byla.
Pak jsem Luise říkal, že mám jeden problé, že bych chtěl skončit, protože jsem dostal trvalou denní práci. Luisa vypadala docela smutně a říkala, ať nekončím, že je to škoda, když jsem začínal být dobrý číšník. Říkal jsem jí, že bych chtěl pracovat naposledy tento víkend, ale že pokud potřebují i další víkend, že klidně přijdu, protože přeci jen jsem byl rád, že mi tady tu práci dali. Pak jsem se s nimi rozloučil a šel jsem do Sparu pro Henrika.
Když jsme dorazili domů, rozlepil jsem svou obálku s penězi a chtěl jsem k tomu něco přidat, abych připravil peníze na nájem. Překvapilo mě ale, že tam bylo víc peněz než jsem čekal. Normálně jsem dostával €7 na hodinu, ale dnes jsem dostal €7,65 na hodinu. Říkal jsem si, že z toho možná zapomněli odečíst daň a tak jsem se na to chtěl večer zeptat. Napočítal jsem tedy peníze na nájem, dal jsem je do obálky a nechal jsem je nahoře.
Pak jsem si šel udělat něco k jídlu. Ještě jsem měl chvíli času a tak jsem pokračoval v psaní deníčku. Před půl osmou jsem se ale musel jít už připravovat do práce. Právě přišel Letyn a tak jsem mu říkal o výplatě a že jdu dnes do práce. Taky jsem mu říkal, kde jsou moje peníze a ať to za mě zaplatí. Před osmou hodinou jsem odešel.
Dnes se totiž hrálo finále ve fotbale a přepokládal se asi brutální nával. Když jsem přišel do hospody, už byla dost narvaná. Eden už tam byla a podivila se, co tam dělám. Říkal jsem, že jsem rychlá výpomoc . Pak začal brutální foft. Lidí tam bylo plno a pořád bylo co dělat. Dnes jsem se opravdu nenudil. Ani jsem neměl moc času koukat na fotbal, jako minulou sobotu. Hrál Liverpool s AC Milán a Liverpool prohrával 0:3, během chvíle se ale skóre srovnalo. Během několika minut Liverpool dokázal srovnat na 3:3, což jsem vždy viděl až v opakování. Při každém gólu se hospodou roznesl brutální řev, při třetím gólu už mi zaléhaly uši. Luisa s Morisem utekli od baru raději na chvíli vedle, my s Eden jsme si zacpávali uši, protože radost byla opravdu obrovská. Luisa na mě pak tak vyděšeně koukala, asi se bála, aby jim tam nezbořili fanoušci hospodu .
Ale bylo to super, protože lidi alespoň více pili, já měl co dělat a dostával jsem dýžka. Když po prodloužení došlo na penalty a Liverpool vyhrál, nastala brutální oslava a každý chtěl něco k pití. Trošku se to tam uklidnilo, ale pořád bylo co dělat. Také začali přicházet jiní lidé, ne jen fotbaloví fanoušci. Když jsme o půl dvanácté obcházeli poslední objednávky, byli už fanoušci pěkně zlití. Občas něco objednali a něž jsem do donesl, tak to zapomněli a pak mi tvrdili, že to nechtějí. Ale přesvědčil jsem je . Pěkně mě ale bolely nohy a měl jsem žízeň, protože jsem dnes neměl ani chvilku času si odpočnout a napít se.
Hned jsem to šel dohnat. Pak se mě Moris ptal, kdy chci končit a kde budu pracovat. Během toho přišla Sandy, která dnes pracovala na ve vedlejší místnosti a ptala se, zda končím. Tak jsme spolu chvíli povídali. Pak mi Luisa říkala, ať si udělám seznam a doplním lahve na baru. Chybělo toho tam hromada, asi to nikdo několik dní nedoplňoval. To mi zabralo skoro hodinu. Chvíli jsem se také bavil s Luisou a říkal jsem jí o práci a o mých pohovorech. Ona se zase smutně zatvářila a začala mě přesvědčovat, ať ještě nekončím, že to tu pak bude samý babinec a nebude tam žádný chlap. Říkal jsem jí, že tam je ještě Henry, ale to se tak podivně zatvářila . Luisa se vůbec pořád "ksichtí". Každou chvíli na někoho vyplazuje jazyk. Pořád mě ukecávala alespoň na víkendy a tak jsem jí říkal, že hlavní problém je, že se chci stěhovat jinam a že pak už to bude nemožné tu pracovat, ale do té doby že tu klidně pracovat budu, že to je suprová práce a stěhovat se budu nejdříve za dva týdny. Svolil jsem tedy, že půjdu pracovat ještě i celý příští víkend. To, že jsem se tam rozhodl skončit mě totiž potom trošku mrzelo.
Také jsem Luise říkal, že pokud by někoho chtěli za mě, tak že bych o jednom člověku věděl. Měl jsem na mysli Petera z Polska, se kterým jsem se setkal na pohovoru v Dunshaughlinu a který o tuto práci projevil zájem. Luisa se mě ptala, jestli je tak dobrý jako já (což mě potěšilo , ale já říkal, že nevím, že ho tak dobře neznám. Ona tedy říkala, ať ho tam pošlu.
Potom se mě na práci ještě ptal Jim a nakonec také Luisin táta, majitel hospody a člověk, který mě zaměstnal. Moris správně poznamenal, že to je člověk, který mi vlastně dal mou první práci v Irsku . Toho jsem se také zeptal na svoji výplatu a říkal jsem mu, že jsem dostal více peněz než obvykle. On mi na to ale jen odpověděl, že to je dobré a pogratuloval mi . Nevěděl jsem, jak to mám chápat, ale už jsem to neřešil. Možná, že poznali jak jsem dobrý číšník a přidali mi .
Nakonec jsem ještě šel třídit dozadu prázdné lahve. Když jsem je dotřídil byla právě jedna hodina. Ještě jsem Luise pomohl vysypat popelnice do kontejneru, rozloučil jsem se a šel jsem domů. Doma jsem si jen přečetl mail od maminky, napil jsem se a šel jsem spát. Dost mě bolely nohy a nemohl jsem ještě dobu usnout, protože jsem byl takový akční . Za dnešek jsem si vydělal na dýžkách přes 26 euro, což je moc pěkné.

Předchozí: Bádání nad bydlením
Následující: Velké zhodnocení naší výpravy