Jak všichni jistě dobře ví, v Irsku se, stejně jako ve Velké Británii, jezdí vlevo. Pro chodce Evropana z kontinentu je proto velký problém přejít silnici, aniž by byl přejet autem. Každý má totiž již reflexivně naučené koukat nejprve vlevo a pak vpravo. Tady je to bohužel naopak.
Přecházet tu můžete buď na volné silnici, na přechodu nebo na semaforech. S přecházením na volné silnici jsme měli ze začátku velikánské problémy, Letyna dokonce jednou málem přejelo auto (muselo brzdit), ale postupně jsme si zvykli koukat opačně, tzn. nejprve vpravo a potom teprve vlevo. Jen nevíme, jestli nás nepřejede auto v Čechách, až se tam někdy vrátíme.
Další věcí jsou nápisy na silnicích. V místě, kde je značený přechod je totiž vždy napsáno buď "Look left" nebo "Look right". Zvykl jsem si proto nekoukat ani doprava ani doleva, ale dolů. Příjdu k silnici, kouknu dolů, přečtu si nápovědu a podívám se vyznačeným směrem. Prostě jednoduché. Je to dokonce tak dokonalé, že pokud je v silnici ostrůvek, je u něho znovu nápověda. Zřejmě tu mají hodně cizinců.
Posledním typem přecházení přes silnici je přecházení na semaforech. Na těch se vždy musí zmáčknout tlačítko, jinak tam zelený panáček nikdy nepadne. Zajímavé je, že světla mají tři barvy: zelenou, žlutou a červenou. Dlouho nám nebyl jasný význam žlutého panáčka, ale pak nám Libor vysvětlil, že na žlutého panáčka je ještě možné přecházet, ale je dobré se rozhlédnout, protože z nějakého bočního směru jsem již mohou zahýbat auta.
Dalším poznatkem je, že tu platí absolutní přednost aut. Prostě kdo je silnější, vyhrává. S oblibou ještě řidiči přejíždějí do jiného pruhu, jen aby se vám co nejvíce přiblížili, když náhodou někde přebíháte a není tam semafor. Skoro to vypadá jako kdyby se na vás zaměřovali .
Také tu vůbec nevadí přecházení na červenou nebo mimo přechod. Klidně je možné přejít silnici přímo před policistou (zkoušel jsem to ) a on nic neřekne.

Předchozí: Výlet do Newgrange
Následující: Jak jezdit autobusem